Vznik obranného fondu nedává smysl, vyšší výdaje musí jít do značné míry na dluh, říká ekonom

Zvýšení výdajů na obranu je na místě a je určitě žádoucí, aby bylo financováno do značné míry na dluh. Pro Echo24 to řekl předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Dluh totiž budou platit i další generace, které budou z vyšší bezpečnosti rovněž profitovat. Vznik mimorozpočtového fondu, který navrhuje ekonomka Helena Horská, podle něj nedává smysl. Mimorozpočtové fondy podle Skořepy v Česku neplní svůj smysl.

Politickou debatu o možnosti vzniku jakéhosi Fondu národní obrany, jehož obdobu má Německo, přinesl deník Echo24 tento týden. Zatímco část vládní koalice považuje tuto možnost za efektivní, pokud by byl fond transparentně nastaven, bývalí ministři financí a Miroslav Kalousek a Alena Schillerová (ANO) jsou proti.

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že zvýšení rozpočtových výdajů na obranu je zejména ve světle chování Ruska v poslední dekádě určitě na místě. „V duchu takzvaného zlatého pravidla je určitě žádoucí, aby toto zvýšení bylo financováno do značné míry na dluh. Skrze splátky dluhu po mnoho dalších let se na úhradě nákladů na vyšší bezpečnost české ekonomiky budou podílet i budoucí generace daňových poplatníků, které budou z této vyšší bezpečnosti profitovat stejně jako ti dnešní. Podmínkou ovšem je, aby šlo o investice efektivní, tedy efektivně rozmyšlené a efektivně realizované,“ míní Skořepa.

ECHO PORADA: Kdo nezbrojí, není Čech. Válečná hysterie zatemňuje mozek

„Nevidím ale žádný důvod, proč by mělo zvýšení obranných výdajů proběhnout formou zřízení mimorozpočtového fondu. Německý postup touto cestou je dán tamní zcela nevhodně nastavenou a obtížně demontovatelnou dluhovou brzdou, kterou v Česku naštěstí nemáme,“ dodal ekonom.

Smyslem státních mimorozpočtových fondů je podle něj zajistit dlouhodobě stabilní, předvídatelné financování dané agendy. „V Česku jsou ale státní fondy v rámci svých příjmů výrazně závislé na potenciálně kolísavých dotacích ze státního rozpočtu, takže svůj smysl neplní. Přitom ale jejich existence snižuje přehlednost českých veřejných financí a vytváří prostor pro nežádoucí účetní triky. V nedávné minulosti jsme viděli například snižování rozpočtových výdajů formou poskytování půjček fondům a mluvilo se také o možnosti, že by jistý fond začal vydávat své vlastní dluhopisy,“ míní ekonom.

„Za nejlepší bych proto pokládal nikoliv vytváření dalších státních fondů, nýbrž naopak zrušení těch stávajících. Ostatně podobně se k této problematice staví, pokud vím, i Národní rozpočtová rada,“ dodal.

NRR: Všechny priority realizovat souběžně nejde

Právě NRR ve svém stanovisku k rozpočtové a fiskální politice uvedla, že vyšší výdaje nebude možné realizovat bez úpravy českých i evropských zákonů. „Významným tématem, které fundamentálně ovlivní veřejné finance v krátkodobém i střednědobém horizontu, je očekávané zvyšování výdajů na obranu a potřeba jejich zohlednění v rámci fiskálních pravidel. NRR se domnívá, že růst těchto výdajů v důsledku zhoršování geopolitické situace, a také v důsledku podfinancování armády v minulých desetiletích vzniklé nedodržováním našich závazků, nebude možné realizovat bez úpravy jak národních, tak evropských pravidel,“ uvádí NRR.

Na národní úrovni považuje NRR za vhodné řešení takovou úpravu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by umožnila zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o výdaje na obranu přesahující 2 % HDP, tedy nad úroveň, která je v klidných dobách považována za optimální.

„Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce totiž není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci zvýšených vojenských výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel. NRR se nicméně domnívá, že ve střednědobém horizontu nelze vzhledem k fiskálnímu prostoru souběžně realizovat všechny hlavní výdajové programy (zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizace, energetika, dopravní infrastruktura apod.) a bude nutné omezit, případně alespoň snížit meziroční tempo růstu objemu prostředků plynoucích do nevojenských aktivit,“ dodává rada.