Čínský kosmický úspěch. Její sonda veze vzorky z odvrácené strany Měsíce

Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila podle tiskových agentur čínská státní média.

Úspěšný odlet sondy z Měsíce znamená, že Čína se přiblížila tomu, aby se stala první zemí, která získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters. Návrat vzorků sledují vědci z celého světa v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu sluneční soustavy, anebo - jak poznamenala agentura AFP - pomohou lépe pochopit, jak vznikl Měsíc jako přirozená družice Země.

Přistávací modul mise Čchang-e 6 dosedl podle plánu v neděli v oblasti South Pole-Aitken. Ke zpátečnímu letu sonda odstartovala v 01:38 SELČ.

Po úspěšném sběru vzorků kamenů a půdy v předchozích dvou dnech byla na přistávacím modulu rozvinuta čínská státní vlajka, která se tak stala první státní vlajkou na odvrácené straně Měsíce, napsal server China Daily.

Projekt "přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost", uvedla již dříve čínská vesmírná agentura, která z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vyslala svou sondu 3. května za pomoci rakety Dlouhý pochod 5. O téměř měsíc později zařízení přistálo v oblasti na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země. Modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny 25. června.

 

Číňané v něm chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang v dubnu uvedl, že na tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a také již začal výběr posádky.

Úspěšné přistání sondy posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce. Několik zemí včetně Spojených států doufá, že budou schopné v nejbližší dekádě využít tamních minerálů na podporu dlouhodobých misí s astronauty a lunárních základen.