Ekonomičtí experti Spolu kroutí hlavou nad rozpočtem: Schodek je moc vysoký, snížení bude dřina

Ministerstvo financí navrhlo vládě Petra Fialy (ODS) po jejím čtyřletém konsolidačním úsilí rozpočet na příští rok se schodkem ve výši 286 miliard, tedy o 45 miliard vyšším než letos. Národní rozpočtová rada (NRR) upozorňuje, že v příštím roce bude třeba přistoupit k další konsolidaci, pokud nemá dojít v roce 2027 k porušení zákona. S tím se shodují i oslovení ekonomičtí experti koalice Spolu, z níž pochází i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle nich je navržený deficit příliš vysoký a dále ho snížit dá jakékoliv příští vládě hodně práce.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že jako ekonom samozřejmě nemůže být spokojený s výší schodku státního rozpočtu. „Představoval bych si ho v době ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti samozřejmě na mnohem nižší úrovni. Kdybych k tomu říkal něco jiného a mlžil, nikdo by mi to beztak nevěřil. Jsem rád za finanční zdroje pro dostavbu Dukovan, nenamítám nic proti vyšším výdajům na obranu. Ale máme-li tu nové priority, musí jiné dosavadní priority či oblasti ustoupit. Oceňuji na návrhu to, že jakkoliv je to rozpočet sestavovaný ve volebním roce, neobsahuje žádné populistické dárečky voličům,“ uvedl Skopeček.

Poukázal na to, že vyšší výdaje jsou dány strategickými zájmy, tedy již zmíněnou jadernou energetikou, kterou potřebujeme pro naši konkurenceschopnost, a potřebou investovat do bezpečnosti. „Stav veřejných financí, jakkoliv se zlepšil po covidovém období, nicméně naznačuje, že příští vláda bude mít před sebou ještě hodně těžké práce, abychom strukturální nerovnováhu veřejných financí snížili. Pevně doufám, že nezvítězí opozice, která by veřejným financím podle svých návrhů ještě více pustila žilou a zničila i to fiskální úsilí, které stávající vláda vynaložila,“ dodal Skopeček.

Místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) na předloženém návrhu státního rozpočtu na rok 2026 oceňuje, že tentokrát se pravděpodobně nebudou opakovat výtky Národní rozpočtové rady týkající se reálnosti některých parametrů na příjmové či výdajové straně tak, jak tomu bylo v návrhu pro letošní rok. „Příjmovou stranu označil Výbor pro rozpočtové prognózy jednomyslně za realistickou z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění. Výdajová strana obsahuje dotace na obnovitelné zdroje v potřebné výši, financování nepedagogických pracovníků již rozpočet neobsahuje,“ uvedl pro Echo24 Nový.

„Přestože navýšení schodku rozpočtu je dáno půjčkou na výstavbu jaderných bloku v Dukovanech a navýšením výdajů na obranu, z pohledu fiskální konsolidace veřejných financí by TOP 09 upřednostnila nižší schodek. Jsem si však vědom, že ve volebním roce není reálné předložit rozpočet který by na straně příjmů obsahoval vyšší daně a na straně výdajů výrazné úspory, které by ohrožovaly narušení sociálního smíru. Vzhledem k této skutečnosti je potřebné ocenit, že i tak rozpočet dodrží požadovanou výši strukturálního deficitu na úrovni 1,75 % HDP. Zároveň pokročí ve snížení poměru veřejného dluhu k HDP ve výši 1,9 % HDP,“ řekl dále Nový.

Je podle něj pochopitelné, že je nutné ve fiskální konsolidaci veřejných financí pokračovat i v dalších letech, což avizuje NRR. „Řešením může například být vyšší ekonomický růst vycházející ze změny daňového mixu ve smyslu snížení přímých daní, které podporují ekonomickou aktivitu, adekvátního navýšení nepřímých daní zaměřených na spotřebu, změny RUD, které by podpořilo obce a kraje lákající investory s vysokou přidanou hodnotou, efektivnějšího zdanění OSVČ apod. Součástí řešení fiskální konsolidace musí být i debaty o snížení poměru mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Na výdajové straně je potřebné redukovat podobu samosprávného uspořádání ČR a tak bych mohl pokračovat dále,“ řekl Nový.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda Echu sdělil, že rozpočtové hospodaření Česka dlouhodobě trpí strukturálním problémem, který byl vyvolán zejména snížením rozpočtových příjmů při zrušení tzv. superhrubé mzdy a postupným nárůstem rozsahu a výše mandatorních výdajů, a to zaváděním zákonné valorizace na vyšší počet druhů výdajů. „Důsledkem toho je každoroční vysoký schodek státního rozpočtu. Ten nebude možno snížit, pokud nebudou odstraněny právě příčiny strukturálního problému. Z důvodu nárůstu celkového státního dluhu se také postupně zásadně zvyšují i náklady na jeho obsluhu, když podle návrhu rozpočtu na rok 2026 mají činit téměř 110 miliard korun,“ uvedl Kohajda s tím, že tento postupný meziroční nárůst je dalším rizikem státního hospodaření a hmatatelným důsledkem postupného rychlého zadlužování Česka, který je pro chod státu významnější než pouhý nominální nárůst zadlužení vůči HDP.

„Tyto prostředky totiž chybějí na vzdělání nebo investice, jsou spotřebovány s nulovým přínosem. Přitom příjmy státu těží i z vyššího zdanění nízkopříjmových pracujících a nízkopříjmových rodin s dětmi. S odkazem na hospodaření státu se například nezvyšuje sleva na poplatníka nebo na děti u daně z příjmů fyzických osob, dochází tak k postupnému nárůstu reálného zdanění u těchto skupin občanů, což není správné,“ dodal Kohajda s tím, že tuto situaci bude muset řešit nové politická reprezentace a vyžádá si hlubší zásahy do struktury rozpočtových příjmů a výdajů, pokud nemáme přijmou zadlužování budoucích generací jako způsob řešení našich dnešních problémů.