Zákaz muslimského oblečení oceňují konzervativci. Francouzská levice to označuje za „odmítání muslimů“

Francouzští konzervativci ocenili rozhodnutí vlády zakázat ve státních školách nošení abáji, tedy dlouhého oděvu zakrývajícího celé tělo, který oblékají některé muslimky. Krok se ale setkal i s kritikou a posměchem, napsala dnes agentura Reuters.

Na francouzských školách platí zákaz nošení náboženských symbolů od roku 2004, vztahuje se ale na všechna náboženství, takže ve třídách nelze nosit hidžáby, ale ani jarmulky nebo velké kříže. Nařízení vychází z odluky církve a státu, která platí už od roku 1905. Francie také jako první v Evropě v roce 2010 přijala zákon zakazující nosit na veřejnosti závoje a šátky zahalující obličej. Obrana sekularismu je ve Francii něčím, na čem se obvykle shodnou příznivci levice i pravice, i tak jde ale o citlivé téma, které často vyvolává napětí.

Šéf pravicových Republikánů (LR) Éric Ciotti zákaz, který o víkendu oznámil ministr školství Gabriel Attal, okamžitě přivítal a zdůraznil, že jeho strana o něj opakovaně žádala. Poslankyně Clémentine Autainová z levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) ale opatření kritizovala jako zavedení „oděvní policie“ a „odmítání muslimů“.

Odborový svaz ředitelů škol SNPDEN-UNSA krok přivítal s tím, že potřebuje především jasnost, řekl jeho národní tajemník Didier Georges. „Od ministrů jsme chtěli: ano, nebo ne,“ řekl Georges k zákazu abáji. „Jsme spokojeni, protože padlo rozhodnutí. Stejně spokojení bychom byli i v případě, kdyby rozhodnutí znělo, že se abája povoluje,“ dodal.

„Znepokojoval nás nárůst žáků, kteří nosí abáju. A myslíme si, že role arbitra není na nás, ale na státu,“ uvedl Georges a hovořil o obavách o bezpečnost učitelů.

V roce 2020 učitele dějepisu Samuela Patyho zabil islámský radikál při útoku, který zasáhl srdce sekulárních hodnot země a role, kterou učitelé mají. Protiteroristická prokuratura (PNAT) v dubnu navrhla v souvislosti s vraždou obvinit celkem 14 lidí, z toho osm dospělých a šest školáků.

Nyní je klíčové zaměřit se na dialog s žáky a s rodinami, aby zákaz neznamenal, že děti budou odebírány ze státních škol do náboženských, uvedla Sophie Vénétitayová ze školských odborů SNES-FSU. „A je jisté, že abája není hlavním problémem škol,“ dodala s tím, že mnohem větší problém představuje nedostatek učitelů.

Před necelým rokem se Attalův předchůdce Pap Ndiaye rozhodl abáju výslovně nezakazovat, když v Senátu řekl, že tento oděv „není snadné právně definovat… dovedlo by nás to ke správnímu soudu, kde bychom prohráli“. Podobně se nyní vyjádřil i šéf francouzské muslimské rady Abdallah Zekri, podle něhož je Attalovo rozhodnutí scestné. „Abája není náboženský oděv, je to druh módy,“ řekl televizi BFM TV.