"Medvídek Paddington je milovanou kulturní ikonou dětí i dospělých,“ prohlásil soudce Sam Goozee. „Představuje laskavost, toleranci a podporuje integraci a přijetí v naší společnosti."
Foto: Shutterstock
1
Berlínská policie zastřelila útočníka s nožem, který předtím pobodal a smrtelně zranil muže ve stanici metra. Pozadí je zatím zcela nejasné, píše deník Bild.
Žádné vyšetřování znásilňování nezletilých dívek pákistánskými gangy nebude. I tak by se dalo interpretovat prohlášení britské ministryně pro ochranu žen a dívek Jess Phillipsové v parlamentu. Tento skandál na začátku tohoto roku znovu propukl naplno. Tehdy vláda slíbila důkladné prošetření celé kauzy. Nyní Phillipsová od tohoto požadavku couvá.
Krátké shrnutí celého skandálu: v Británii desítky let organizované gangy, tvořené převážně Pákistánci, hromadně zneužívaly převážně bílé dívky ze sociálně špatných poměrů. První případy se počítají do 70. let a informace o nich se šířily jenom šuškandou. Teprve v roce 2010 reportér deníku The Times Andrew Norfolk začal tyto drby zkoumat a ke svému zděšení zjistil, že jsou pravdivé. Během let se ukázalo, že prokazatelně byly zneužity tisíce dívek, možná až desetitisíce. Jednalo se o celobritský problém, gangy působily až v 50 městech.
Britský stát jednal pomalu a neochotně. Nikdy neproběhlo celostátní šetření, jak k takovému selhání mohlo dojít. Bylo několik studií zabývajících se konkrétními městy, jedna zpráva zabývající se sexuálním zneužíváním v Británii všeobecně, ale žádná zaměřená na celobritské řádění znásilňovacích gangů. Právě odmítnutí Phillipsové takovéto šetření na začátku roku zahájit vedlo k obnovení debaty o problému.
Vláda pod tlakem částečně ustoupila. Celostátní vyšetřování se stále nekoná, nicméně slíbila financovat lokální vyšetřování v pěti městech. Ale možná ani k tomu nedojde. Phillipsová oznámila, že radnice budou moci peníze využít flexibilněji. Sice mohou teoreticky z toho stále financovat plnohodnotné vyšetřování, ale třeba i „panely lokálních obětí“. Konzervativní opozice vládu obviňuje z rozmělňování celého projektu. Vláda si byla vědoma, že tato změna bude kontroverzní, proto ji oznámila 45 minut předtím, než se parlament rozjel na velikonoční prázdniny, čímž zabránila diskusi.
Je třeba dodat, že celostátní vyšetřování nemá zdaleka zastání ani mezi všemi aktivisty bojujícími proti gangům. Například konzervativní spisovatel a novinář Douglas Murray upozorňoval, že nejrůznějších vyšetřování, zpráv a studií byla vydána celá řada a hlavní fakta jsou dávno známá. Není tedy jasné, čemu by pomohlo další vyšetřování, které by navíc nejspíše trvalo mnoho let a stálo spoustu peněz.
Laxní přístup v otázce znásilňovacích gangů ale vynikne o to víc, když to porovnáme s přístupem britského státu k jiným kauzám. Nedávno jsme psali, jak seriál Adolescent vyvolal paniku ohledně radikalizace chlapců na internetu, přestože je zcela vymyšlený a s realitou má pramálo společného. Vláda prosazuje jeho promítání ve školách, premiér Keir Starmer se sešel s jeho tvůrci a lídryně konzervativců Kemi Badenochová byla opakovaně tázána, proč ho ještě neviděla.
Co je za tímto postojem? Napoví ještě jiná kauza. Dne 2. března dvojice příslušníků královského letectva v opilosti poničila sochu medvídka Paddingtona. Mimo jiné tím vytočila soudce, který jejich záležitost projednával. „Medvídek Paddington je milovanou kulturní ikonou dětí i dospělých,“ prohlásil soudce Sam Goozee. „Představuje laskavost, toleranci a podporuje integraci a přijetí v naší společnosti. (...) Vaše jednání bylo protikladem všeho, co Paddington představuje.“
Paddington představuje hlavně idealizovanou Británii, kde je všechno v pořádku a vše vždy dobře dopadne. Pro znásilňovací gangy a rasové nepokoje v ní není místo. To by bylo pochopitlené, kdyby Paddington zůstal literaturou pro děti. Stále častěji se ale stává pěšákem v kulturních válkách. Například fakt, že Paddington je původně z Peru, je vyzdvihován jako inspirativní imigrační příběh. Z roztomilé postavičky se stala všudypřítomná připomínka dusivé a povinné britské roztomilosti. Je symbolem nostalgie, ale levicové. Pomáhá tomu fakt, že s jedná o postavičku pro děti. Je tak mnohem bezpečnějším objektem nostalgie a britství než třeba Winston Churchill, reálná a komplikovaná osobnost. Celkově je to znakem infantilizace politické debaty. To stojí i za politickým úspěchem Adolescenta. Působí na emoce a vypráví jednoduchý příběh.
Snaha zamést pod koberec skandál ohledně znásilňovacích gangů má jistě mnoho důvodů. Od neochoty progresivistů zkoumat zločiny rasové menšiny přes strach z obvinění z rasismu až po odpor převážně labouristických muslimských voličů. Ale je také pravda, že se jedná o mimořádně složitý problém, který nemá přímočaré řešení. Jednodušší tak je na něj zapomenout a tvářit se, že tu pravou Británii reprezentuje Paddington. A pokud se nějaké problémy objeví, stačí promítnout seriál ve školách.
00:09
