Německo řeší problém. Hrozí mu nedostatek peněz na zelené cíle

Německo řeší, jak financovat své ambiciózní plány na transformaci ekonomiky směrem k zelenějším technologiím, nižším emisím či počítačovým čipům. Vážnou komplikaci způsobilo německé vládě rozhodnutí německého ústavního soudu o protiústavnosti mimorozpočtových fondů. Z jednoho z nich však německá vláda chtěla transformaci financovat, nyní však musí předložit nový rozpočet, ve kterém v důsledku rozhodnutí soudu chybí 17 až 20 miliard eur. Federální úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu vývozu už v souvislosti s tím oznámil pozastavení některých dotací, které mají s přechodem na zelenější ekonomiku pomoci.

V polovině listopadu německý ústavní soud rozhodl, že převod peněz, které byly původně určené ke zvládání covidu, do klimatického fondu je protiústavní a jedná se o obcházení dluhové brzdy. Ta zavazuje německou vládu nemít vyšší deficit než je 0,35 %. Existuje však výjimka, kdy nemusí dodržet tak striktní pravidla, a to buď v době recese, či v době vyhlášené krize. V posledních letech nemusela striktní pravidla dodržet v reakci na covid-19 a válku na Ukrajině. Teď však vláda musí vyřešit, jak na některé projekty sehnat peníze ze státního rozpočtu.

Ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) převedených do Klimatického a transformačního fondu (KTF) vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že už schválené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem. Verdikt navíc vyvolal nejasnosti ve financování dalších mimorozpočtových fondů, například Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), do kterého Německo vložilo 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč) mimo jiné k regulaci cen energií.

V reakci na rozhodnutí nyní Federální úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu vývozu oznámil řadu federálních programů, u kterých pozastavil příjímání požadavků a rozhodování o dotacích. Dotace, o kterých už bylo rozhodnuto, vyplaceny být mohou. Úřad, který spadá pod spolkové ministerstvo financí, už oznámil, kterých dotací se omezení dotkne. Jedná se například o spolkovou podporu elektrokol, větrných elektráren či podporu pro instalatérské práce pro tepelná čerpadla. Naopak se pozastavení dotací netýká dotací na elektromobily či samotná tepelná čerpadla.

Němečtí vládní představitelé už deklarovali, že se klimatických cílů nevzdají a své klimatické závazky splní. „Vždy budeme spolehlivým partnerem. Na vládě jsme se dohodli, že své mezinárodní závazky splníme,“ uvedla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) na začátku měsíce. Německo má do roku 2025 poslat mezinárodním organizacím v souvislosti s bojem proti globálnímu oteplování přes 8 miliard eur.

Podobně mluvil spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) minulý týden v Bundestagu. „Musíme zajistit, že v Německu zvládneme přeměnit svou ekonomiku a zůstaneme silným průmyslovým státem,“ uvedl Scholz. To podle něj znamená, že Německo a Evropa musí masivně investovat to energetické transformace. V reakci na projev ostře vystoupil předseda opoziční CDU Friedrich Mertz. „Postrádáte jakoukoliv vizi, kam by se tato země měla v budoucnu ubírat,“ uvedl Mertz. Zároveň vládnoucí koalici ujistil, že konzervativci nebudou vládě asistovat v úpravě dluhové brzdy. K její změně, jelikož se jedná o ústavní zákon, potřebuje vláda podporu dvou třetin zákonodárců a je otázkou, zda by je získala. Právě Baerbocková uváděla změnu dluhové brzdy jako jednu z možností, jak rozpočtovou krizi vyřešit.

Vláda však v nejbližší době bude muset vystoupit v Bundestagu s upraveným rozpočtem pro rok 2023, který bude zohledňovat rozhodnutí soudu. Německá vláda chce požadavky soudu vyřešit retroaktivním vyhlášením stavu nouze i pro rok 2023, který by jí umožnil půjčit si 40 miliard eur, které nemůže využít z klimatického fondu. Nejvyšší německý kontrolní úřad však již uvedl, že navrhované řešení je „ústavně extrémně problematické“.

Zároveň bude Bundestag jednat o úpravě rozpočtu na rok 2024, kde schází přibližně 20 miliard eur.