Proč v Česku padá životní úroveň. Diplomatka Filipi o Sýrii: Lidé znovu masově utíkají

Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Každým dalším čtvrtletím pádu se tehdejší životní úrovni vzdalujeme. Proč? Tématu se věnuje Lenka Zlámalová v novém vydání Týdeníku Echo.

Reportování o Sýrii bylo strašně ohnuté, říká diplomatka Eva Filipi. Posledních deset let byla tzv. nejkontroverznějším členem české diplomatické služby. Eva Filipi, několikanásobná velvyslankyně, vedla ambasádu v Sýrii od října 2010, brzy nato však propuklo arabské jaro a i v Sýrii nepokoje a posléze občanská válka. Všichni velvyslanci států Evropské unie byli na protest proti režimu Bašára Asada z Damašku staženi, zůstali jsme jen my, k nelibosti některých lidí v zahraničí i u nás doma. Rozhovor vznikl asi tři týdny po návratu velvyslankyně do Prahy. Vedl jej Daniel Kaiser.

„Čeká nás migrační tsunami. V Evropě jsou vosí hnízda radikálů“. Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Salon Echa vedl Ondřej Šmigol.

„Štěstí je hodnota pro idioty.“ Kde najít smysl v době nihilismu. My nežijeme v temných časech, o nichž psal Bertolt Brecht ve své básni Budoucím z třicátých let 20. století. My žijeme v časech nihilistických. Hovoří o tom třeba jedna z nejvýraznějších politoložek současnosti, Američanka Wendy Brownová v knize Nihilistické časy (2023). Nihilismus považuje za dobu, která pozbyla základní orientaci ve věcech dobra a smyslu… Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové Ctnosti a hodnoty.

Kyvadlo se opět zhouplo. Zase bude třeba „dělat to jediné správné“. Za revoluce 1989–1990 se dějinné kyvadlo v našich zemích v podstatě zcela náhle a zcela radikálně zhouplo ve směru svobody projevu, svobody podnikání, důvěry ve schopnosti jednotlivce a odvahy k životu a k riziku. Proto bylo v jistém smyslu zděsující přihlížet během „virové psychózy“ v letech 2020–2022 tomu, jak se celková společenská atmosféra bleskově změnila v pravý opak téhož, píše v eseji Podivné dědictví Stanislav Komárek.

Moje srdce bije napravo, říká režisér Jiří Strach. Jiří Strach, jeden z nejvytíženějších českých filmařů, si zakázal v rozhovoru s Viktorem Horákem pro Týdeník Echo mluvit o Pánu Bohu, ale moc mu to nevyšlo. Nad sklenicí červeného řekl, že si dává „mediální detox“, a varoval před novým babylonským zmatením jazyků.

Diasporismus – bláznivý nápad jednoho pošahaného Žida. Americký spisovatel Philip Milton Roth (1933–2018) si slovo diasporismus vymyslel. Jeho román Operace Shylock vyšel v Americe v roce 1992 (česky 1999). Vznik Státu Izrael byla tragická chyba. Očekávat, že cosi jako židovský stát může existovat v samém srdci islámu, byla od začátku nesmyslná iluze, ba ještě něco horšího – byla to sebevražda, obává se v roce 1988 hlavní hrdina románu. O knize pojednává Jiří Peňás.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.