„Štěstí je hodnota pro idioty.“ Kde najít smysl v době nihilismu
ESEJ CTNOSTI A HODNOTY
My nežijeme v temných časech, o nichž psal Bertolt Brecht ve své básni Budoucím z třicátých let 20. století. My žijeme v časech nihilistických. Hovoří o tom třeba jedna z nejvýraznějších politoložek současnosti, Američanka Wendy Brownová v knize Nihilistické časy (2023). Nihilismus považuje za dobu, která pozbyla základní orientaci ve věcech dobra a smyslu.
To nezní kdovíjak optimisticky, ale své výhody to má. Předně proto, že nihilismus bývá projev luxusu. Je to zahloubaný stav, který si člověk může dovolit. Podle starověkých filozofů je k myšlení zapotřebí scholé, tedy volný čas. V antice to byli otroci, kdo uvolňovali ruce, aby ostatní mohli přemýšlet. V moderně se scholé, čas na myšlení, demokratizoval. Do školy, která je od řeckého slova odvozena, chodí člověk nemalou část života.
Co se stane s myšlením, jakmile se pokus o ně rozšíří na celou společnost? Friedrich Nietzsche tipuje, že nihilismus je právě vítězstvím této demokratizace. Přitom je rozšířeným omylem považovat jej za nepřítomnost hodnot. Už proto, že hodnoty ovládly scénu právě v moderně; a první, kdo byli z nihilismu viněni, nebyli volnomyšlenkáři, ale idealisté, následovníci Immanuela Kanta, ti, kteří rádi hovořili o mravnosti i kategorickém imperativu.
Štěstí a jiné hodnoty pro idioty
Stalo se to v samém závěru osmnáctého století. Kantiány zaujala nauka, podle které naše myšlení vstupuje do světa. Nečelíme „nelidskému“ světu – svět je naším myšlením. Do všeho, co vnímáme, zakoušíme, poznáváme, vstupují lidské konstrukce. Tím je definován rámec moderny. Vše je člověkem stvořené – zvlášť to, co se tváří jako danost nebo přirozenost.
Tento postoj shrnul Nietzsche do sentence: Bůh je mrtev. Neexistuje světu vnější pramen smyslu. Označit jej hned za odpůrce náboženské tradice je nicméně chyba. Nietzsche sice odmítá dogmatismus, ale výmluvná je jeho poznámka, že jakkoli bývají náboženství utlačovatelská, nabízejí „mosty k nezávislosti“. Nikoli navzdory tomu, že se pojí s asketismem, ale právě proto. Podle Nietzscheho je chyba, když je asketismus cílem, ale bez asketismu není žádný cíl. Každá radost, byť sebemenší, je podmíněna schopností soustředit se a ovládat se.
Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
Máte rádi texty Terezy Matějčkové? V Edici Echo právě vychází její kniha Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. Koupit si ji můžete zde.
