Pavlův reflex
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
POLITIKA V POLSKU
Polská policie předvedla bývalého šéfa tajné služby ABW Piotra Pogonowského před parlamentní vyšetřovací komisi, která se zabývá skandálem s odposlechy v době, ...
Když jsi spadl do jámy, aspoň přestaň dál kopat. Řídí se touto starou radou český prezident při svých výrocích o Donaldu Trumpovi nebo trumpismu?
Včera byl Petr Pavel na besedě se studenty střední školy ve Znojmě a na výsledky voleb v Americe byl samozřejmě tázán. Zřejmě i proto, že v posledních dnech česká média prezidentovi škodolibě připomínala slova z jeho vlastní kampaně před necelými dvěma lety, kdy v jednom podcastu o Trumpovi pravil, že „je to odpudivá lidská bytost“, s níž by si už nechtěl podávat ruku. Byl tehdy tak neprozíravý, že Trumpa považoval za odepsanou figuru. Jako prezident o prezidentovi tak samozřejmě mluvit nemůže a i včera se pokoušel ten výrok otupit s tím, že jeho názor na Trumpa „není relevantní“ (chtěl asi říct něco ve smyslu: není v tomto ohledu důležitý).
Když už by si člověk pomyslel, že Pavel přestal kopat, čte dál a vidí, že vlastně nepřestal: „Volby v Americe ukázaly, jak zranitelná může být demokracie jako systém i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená.“ Je to, pokračuje český prezident, dáno „menším zájmem lidí o to, co se děje, jejich menší informovaností, a tím pádem větší náchylností nechat se manipulovat, případně trochu vystrašit a pak strach obrátit proti někomu konkrétnímu“.
Momentální teplota česko-amerických vztahů není pro naše životy zas až tak důležitá a není třeba měřit ji na desetiny stupně, zkoumat, co s ní ten který výrok udělá. Ale úvaha ze Znojma česko-americký vztah převyšuje. Český čtenář z ní vyčte Pavlův blahosklonný postoj k řadovým voličům. Svobodomyslný člověk ví, že kdo hlasuje jinak než já, mohl si jen jinak poskládat informace o světě. Podle Pavlova chápání má informací méně, je tedy větší ignorant. Je náchylnější k manipulacím než lidé jako Petr Pavel, je dokonce náchylnější ke strachu. V jeho rozhodování je tedy víc iracionality než v rozhodování lidí jako Petr Pavel.
Nevíme, do jaké míry český prezident mluví bez přípravy, představa, že všechny odpovědi na pravděpodobné otázky mu někdo napsal na lísteček a on se je zpaměti naučil, je až urážlivá. Ale mechanické opakování toho, co slyšel kolem sebe, mu na veřejnosti bylo vlastní zhruba od chvíle, kdy pojal, ještě neveřejně, rozhodnutí kandidovat na prezidenta. A dnes má kolem sebe takové experty na zahraniční politiku, jako jsou veřejnosti známý Petr Kolář (Trump je „autoritář“ a „egomaniak“, vyhlásil tento bývalý diplomat vzápětí po amerických volbách) nebo méně známý Milan Vašina. Než se letos v únoru stal vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, řídil Vašina pobočku amerického Aspen Institute v Praze pro střední Evropu. Tato pražská pobočka amerického think-tanku je jasně neokonská, středolevicově orientovaná, takže v Maďarsku se orientuje na antiorbánovce, v Polsku na síly proti PiS… a obecně svět vidí jako střet řekněme liberálnědemokratických režimů a režimů autoritářských. Je to bidenismus v čisté podobě a Pavla můžeme považovat za jeho nositele. V té části Ameriky, která minulý týden prohrála volby, bylo stejné pohrdání „elit“ domněle hloupějšími jako na Pražském hradě. Pro ně je to téměř vrozený instinkt, Pavlův reflex.
KOMENTÁŘ
VELITELSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ
PETR PAVEL A DONALD TRUMP