Německé zbrojení ohrožuje Evropu, varuje bývalý premiér Morawiecki a upozorňuje na 30. léta
VAROVÁNÍ BÝVALÉHO POLSKÉHO PREMIÉRA
Evropa, především menší státy, by si měly dát pozor na německé investice do obrany. Masivní německé zbrojení po letech stagnace podle bývalého polského premiéra Mateusze Morawieckého mohou výrazně narušit mocenskou rovnováhu v Evropě. Současné zbojní investice posilují především německé firmy, uvádí Morawiecki, a později mohou ovlivňovat obranou politiku celého kontinentu. Podle polského politika, aniž by výslovně zmínil Adolfa Hitlera, posílení průmyslu připomíná 30. léta minulého století. Morawiecki to uvedl v komentáři pro deník Rzeczpospolita s tím, že po zkušenost s nacismem nyní nemůžeme být naivní.
Bývalý polský premiér v komentáři reflektuje nedávné změny německé ústavy, kdy si Německo rozvolnilo rozpočtová pravidla. A to pro to, aby mohlo výrazněji investovat do zbrojení a infrastruktury. Jak upozorňuje Morawiecki dosud Německo mohlo vytvářet deficity rovné 0,35 % hrubého domácího důchodu, což bylo restriktivnější než Evropská hranice 3 %. Upozornil také na ohromný balík 100 miliard eur pro armádu, který představil tehdejší kancléř Olaf Scholz. Ten by Německo mělo vyčerpat do roku 2028.
„Ačkoli tyto kroky mohou přispět ke zlepšení bezpečnosti Evropy a budování obranné komunity, neměly by být vnímány jako nezištné. V první řadě slouží zájmům Německa – jeho ekonomice, průmyslu a dlouhodobým strategickým cílům,“ uvádí v textu Morawiecki.
Upozorňuje, že zbrojní sektor v Německu zaměstnává 400 000 lidí a každá vynaložená miliarda eur povede k nárůstu produkce, který bude vyšší. Kromě růstu ekonomiky to podle Morawieckého pomůže významným německým firmám. Například Rheimmetallu, TKMS (výroba lodí), Hensoldt (radary), Diehl Defence (protivzdušná obrana). Investice a expanze výroby uvedených firem, je podle Morawieckého krátkodobým důsledkem nových investic. V dlouhodobém horizontu se pak německá vláda bude soustřeďovat na strategické zájmy.
„V dlouhodobém horizontu bude Berlín aktivněji formovat obrannou politiku EU prostřednictvím diplomatických aktivit a lobbingu v institucích EU. Již dnes účinně prosazuje řešení výhodná pro svůj průmysl, např. v oblasti certifikace obranných produktů nebo veřejných zakázek. Rozsah těchto aktivit bude narůstat,“ varuje Morawiecki. Podle něj podobný postup je analogický k projektu eura, který je pro Německo rovněž výhodný, ne tak pro jiné země EU.
„Směr je však jasný – budování struktury závislosti, která by učinila ostatní evropské státy plně závislými na německém systému dodávek, rozhodování a obranných schopností. V případě oslabení angažovanosti USA by to Německu dalo reálný vliv na rozmístění vojsk, rozhodování o intervencích nebo formování evropské bezpečnostní politiky,“ píše Morawiecki.
„Vojenské vybavení se nekupuje proto, aby se prášilo ve skladech. Takový rozsah německých investic – jak veřejných, tak soukromých – není jen preventivním opatřením. Je to předzvěst demonstrace síly. Otázkou však je: kdo ji bude využívat a v čím zájmu? Německý zbrojní průmysl, který se v poslední době s takovým rozmachem obnovuje, se nevyvíjí ve vakuu. Naopak – zraje v atmosféře politického napětí a rostoucí podpory skupin, které zpochybňují poválečný konsensus. Alternativa pro Německo (AfD) otevřeně zpochybňuje pilíře dosavadní politiky Berlína – jak vůči Rusku, EU, tak i vůči NATO a USA. Nelze přehlédnout znepokojivou paralelu s počátkem 30. let 20. století,“ uvádí Morawiecki.
Za příklad pak dává historický román Program dne od Éric Vuillarda, který se zabývá rolí průmyslníků v počátcích nacistického Německa. „Příliš často jsme byli svědky stejné chyby na to, abychom si dnes mohli dovolit být naivní,“ uzavírá svůj text Morawiecki.
Německo začalo významněji investovat do obrany po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby udržovalo investice do obrany okolo 1,4 HDP. Minulý rok však dosáhlo na 2 % podíl HDP, jak požaduje NATO. Nově schválený cíl 3,5 HDP na obranu chce pak Německo splnit do konce desetiletí, tedy dříve, než požaduje Aliance. Zároveň Německo plánuje rozšířit počet vojáku přes 200 000. V předchozích letech se přitom počty vojáků pohybovaly kolem 180 000. Německé ministerstvo obrany představilo program dobrovolného narukování do armády. Nevylučuje však návrat povinného systému vojny, který byl zrušen v roce 2011.
