Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100 000 ročně
NĚMECKO A UPRCHLÍCI
Na méně než 100 000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.
"Číslo musíme dostat hluboko pod 100 000," řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací "přetížené". To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i "z kulturního hlediska". "V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma," řekl.
„Insgesamt muss die Zahl deutlich auf weit unter 100.000 auf Dauer reduziert werden“ – CSU-Chef @Markus_Soeder über eine Reduzierung der Flüchtlingsaufnahme in Deutschland. Das ganze Interview jetzt im #BerichtausBerlin mit @markuspreiss – ab 18 Uhr @DasErste. pic.twitter.com/QZ6k4hNDjM
— Bericht aus Berlin (@ARD_BaB) September 8, 2024
Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153 000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.
CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.
Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila "bezpečnostní balíček", který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. "Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly," řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.
Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD "dokáže představit". "Určitá forma" odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.
AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti "nelegální masové imigraci" tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.
Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout "pracovní skupina Deportace", která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby "byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma". Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.
