Nizozemsko už tlačí na obyvatele, aby šetřili elektřinou, síť nestíhá. Je to varování i pro nás, říká energetik

Nizozemská vláda vyzývá své občany, pomocí reklamy v médiích i na sociálních sítích, aby omezili spotřebu elektřiny a to především v denních špičkách a odkládali například nabíjení elektroaut na pozdější hodiny. Vláda tak reaguje na napjatou situaci s elektrickou infrastrukturou, která je na hranici svých limitů a podle odhadů potřebuje investice v hodnotě až 200 miliard eur. Energetici kvůli tomu odkládají zapojení nových odběratelů do sítě a v současnosti čeká na zapojení skoro 12 000 žádostí ze strany podnikatelů a další ze strany domácností. Podle energetika Jiřího Gavora je situace varováním i pro Česko, které do infrastruktury v posledních letech investuje desítky miliard ročně.

V Nizozemsku podle odhadů asociace nizozemských provozovatelů sítí Netbeheer Nederland, čeká na připojení k elektrické síti nejen 11 900 firem, ale i veřejné budovy, jako nemocnice či hasičské stanice, a tisíce nových domů. Tento problém již brzdí hospodářský růst a nutí firmy přehodnocovat své investiční plány. K podobným číslům došla na začátku roku Mezinárodní agentura pro Energii (IEA), ta varovala, že na zapojení do sítě čeká více jak 10 000 velkých odběratelů elektřiny a více jak 7 500 velkých převážně solárních instalací.

Nizozemí se tak ocitlo v problémech. Právě velký přechod na obnovitelné zdroje a odklon od plynu, který urychlila energetická krize, vede k většímu náporu na současnou energetickou síť, uvádí k situaci v Nizozemí Financial Times.

Na problémy s energetickou síti od jara reaguje nizozemská vláda, ale tlakem na občany. Letos na jaře v médiích zahájila kampaň na zodpovědnější využívání energií a vyzývá obyvatele, aby například elektromobily či jiné dopravní prostředky na elektřinu nenabíjeli od čtyř odpoledne do devíti do večera, kdy čelí celá síť největšímu tlaku.

Vláda uvádí, že elektrická síť potřebuje do roku 2040 investice v hodnotě 200 miliard eur. Podle provozovatelů infrastruktury však nová vedení nebudou v nejvíce zasažených oblastech do poloviny 30. let.

Někteří distributoři elektřiny začali nabízet výrazné slevy při využívání tarifů na elektřinu mimo špičku. Nizozemský státní distributor Tennet v roce 2023 provedl průzkum mezi 606 velkoodběrateli elektřiny nad 1 MW. Pouze 11 % z nich uvedlo, že jsou schopni změnit časy odběru a odebírat elektřinu mimo špičku.

Silně zasáhnutý je především jih Nizozemska okolo města Eindhoven. Elektrická soustava tam obsluhuje 750 000 lidí a podle starosty Jeroena Dijsselbloema město potřebuje nutně investice kvůli nutnosti dodávek elektřiny. „Potřebujeme více než 100 středních rozvoden a 4 000 malých rozvoden,“ uvedl starosta k nutným investicím do infrastruktury.

Podle Jiřího Gavora prezidenta Asociace nezávislých dodavatelů energií je situace v Nizozemsku pro Česko a Evropu především varováním. „Je to varování pro celou Evropu: Není radno, aby impulsy rozvoje zdrojové části předbíhaly podporu infrastruktury. V tomto směru je to pro nás také platné, ale jsme tomu to stavu ještě nesmírně vzdáleni,“ uvedl Gavor. Ten také upozornil, že zatímco fotovoltaiku jde postavit za jeden až dva roky, stavba nového vedení a infrastruktury může trvat v Česku násobně déle.

Český Energetický regulační úřad v následujících letech plánuje změny v tarifech, od kterých si slibuje úspory pro elektrickou síť až 3 000 MW. Zároveň čeští distributoři plánují do až do roku 2035 roční investice ve výši 40 miliard korun do infrastruktury.

PSALI JSME: ERÚ přichází s největšími změnami v tarifech za elektřinu, chataři si připlatí

„Instalovaný výkon všech aktuálně připojených FVE a VTE zdrojů překračuje 5300 MW. Instalovaný výkon připojených fotovoltaických elektráren se od roku 2021 více než zdvojnásobil. Za poslední rok se rovněž zdvojnásobil výkon větrných elektráren s uzavřenou smlouvou o připojení,“ uvádí České sdružení regulovaných elektroenergetických společností.

Jak upozornil Jiří Gavor část investic zaplatí odběratelé při reformě tarifů, část však bude financována skrz modernizační fondy. Evropská unie v roce 2023 uvedla, že chce do energetické infrastruktury do roku 2030 investovat 584 miliard eur.