Zpráva GIBS o střelbě na fakultě zatím žádné nové informace nepřinesla

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) poprvé představila očekávané závěry šetření policejního zásahu proti střelci na Filozofické fakultě UK. Inspekce měla vyhodnotit, zda policie postupovala správně, a to jak při pátrání po nebezpečném pachateli, tak potom při samotném zásahu, a zda bylo případně možné zabránit ztrátám životů. Ředitel úřadu Vít Hendrych se však na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru omezil pouze na stručné vyjádření, že inspekce po provedení šetření a vyhodnocení všech záznamů došla k závěru, že žádný z policistů není podezřelý z trestného činu. Metodická doporučení pro policii nechtěl veřejně komunikovat.

Závěry padesátistránkové zprávy do této chvíle neznali poslanci ani policie. „Po provedení šetření a vyhodnocení všech záznamů došla Generální inspekce bezpečnostních sborů k závěru, že žádný z policistů není podezřelý z trestného činu,“ řekl ke zprávě generál Hendrych. Dále ocenil, že policie zásah sama vyhodnotila prostřednictvím pracovní skupiny „Střelec“. Žádné konkrétnější informace ale nepřednesl. Metodická doporučení ohledně změny policejních postupů do budoucna chtěl Hendrych komunikovat až v druhé (neveřejné) části jednání výboru.

Hendrych také dodal, že ho trápí úniky informací z paralelního vyšetřování policie. „Trápí nás zjištěné úniky informací od policie a zaměstnanců bezpečnostních sborů,“ uvedl ředitel GIBS. Řekl rovněž, že oceňuje, že policie zásah vyhodnotila sama už začátkem ledna, tedy ani ne tři týdni od tragédie. To následně kritizovala poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle níž mohlo jít o příliš krátkou dobu pro komplexní vyhodnocení policejního postupu.

„Byli bychom velmi rádi, kdybychom měli konečně přístup k té (lednové) zprávě Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia,“ uvedla Vildumetzová. Předseda Pavel Žáček na to odpověděl, že předpokládá, že by jí mohl projednat výbor na jednom z dalších jednání.

„Ty vraždy byly zbytečné“

Ve sněmovně vystoupil i jeden z rozrušených pozůstalých, který se dříve sám obrátil na GIBS, ale žádnou odpověď dodnes nedostal. „Myslíme si, že ty vraždy byly úplně zbytečné a nesmyslné. A aby to mělo aspoň trochu smysl, chtěli jsme, abychom se z toho mohli ponaučit do budoucna,“ řekl. Dále se ptal, jestli si GIBS myslí, že zpráva inspektorů je opravdu úplná a obsahuje všechny informace.

Tragickým událostem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které se nesmazatelně zapsaly do historie smrtí 14 nevinných lidí, předcházela také vražda dvouměsíční holčičky a jejího dvaatřicetiletého otce v Klánovickém lese na kraji Prahy. Vrah má pak podle policie na svědomí i vraždu svého otce v Hostouni na Kladensku, k níž došlo jen pár hodin před začátkem střelby na náměstí Jana Palacha.

Samotné vyšetřování vražd, kterých se měl dopustit čtyřiadvacetiletý student fakulty David Kozák, policie neuzavřela ani pět měsíců od střelby na fakultě. O prodloužení standardní půlroční lhůty pro vyšetřování ale zatím policisté státního zástupce nepožádali. Veřejnost a rodiny zavražděných tak nadále čekají například na podrobnosti ohledně motivu vraha, což má být „předmětem diskuze“ teprve ve chvíli, kdy skončí vyšetřování. Zanechal po sobě totiž dva dopisy.

Zásah policistů už dříve přezkoumávala také zmíněná vnitřní kontrola policejního prezidia. Podle těchto závěrů policie obstála. Policejní prezident Martin Vondrášek nicméně na začátku ledna přiznal i některá slabá místa. „Jestliže v rámci toho vyhodnocení je nějaké slabší místo, tak je to komunikace s fakultou,“ řekl s tím, že jde o ponaučení do budoucna.

Tisíc stran dokumentů

Zatímco úřad vnitřní kontroly podřízený přímo policejnímu prezidentovi věc uzavřel za zhruba tři týdny, šetření GIBS bylo o poznání důkladnější a trvalo skoro půl roku. Ředitel inspekce Hendrych řekl, že vyšetřovatelé museli vyhodnotit asi tisíc stran dokumentů a zhruba 100 gigabajtů kamerových záznamů.

GIBS je samostatný úřad stojící mimo policii i ministerstvo vnitra. Zabývá se primárně trestnou činností policistů a dalších zaměstnanců bezpečnostních sborů, ale ze zákona má také kompetenci prověřit všechny případy, při nichž došlo k nasazení služební zbraně a zranění civilistů.

Jako zástupce premiéra Petra Fialy (ODS) v úvodu jednání poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a řekl, že ani on do dnešního dne zprávu neviděl.

Slabá místa

Mezi důležité otázky od počátku patří, zda velitel zásahu postupoval správně, když se rozhodl evakuovat jinou budovu fakulty v Celetné ulici, vzdálenou asi kilometr od místa, kde nakonec vypukla střelba, zatímco v hlavní budově fakulty na Palachově náměstí dál probíhala výuka. Ukázalo se také, že vrah byl nejspíš v budově už nejméně hodinu předtím, než začal střílet. V té době tam po něm pátraly i dvě tříčlenné hlídky. Po zběžném rozhovoru s několika zaměstnanci fakulty ale nakonec hlavní budovy policisté opustili.

K dalším kontroverzním momentům patří i rozpory ohledně lokalizace mobilního telefonu vraha. Policie určila jeho polohu asi dvacet minut před střelbou v okolí Pařížské ulice, tedy jen pár set metrů od hlavní budovy fakulty, kde nakonec došlo k hromadné vraždě. I na tyto otazníky by měly závěry šetření GIBS poskytnout definitivní odpověď.

Podle dřívějších závěrů vnitřní kontroly policejního policie obstála. Policejní prezident Martin Vondrášek nicméně začátkem ledna přiznal i některá slabá místa. „Jestliže v rámci toho vyhodnocení je nějaké slabší místo, tak je to komunikace s fakultou,“ řekl s tím, že jde o ponaučení do budoucna.