Přehled změn ve vládním balíčku: nemovitosti, hazard, nikotin a prezidentské renty

Vládní koalice se dohodla na finálních změnách v úsporném balíčku. Ministerstvo financí na svých stránkách zveřejnilo kompletní přehled změn. Ponechá například sto procent výnosů daně z nemovitostí obcím, změny ale přijdou v danění herních automatů, zmírněna pak bude daň za elektronické cigarety a nikotinových sáčky. Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly na tom, že v návrhu nebude zvýšení renty pro prezidenta po skončení jeho funkčního období.

Daň z nemovitých věcí jako pravomoc obcí

U daně z nemovitých věcí dává podle MF návrh pravomoc obcím, aby mohly pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, zavést místní koeficient 0,5, tedy eliminovat u nich zvýšení daně z nemovitých věcí. „Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu,“ uvádí na stránkách ministerstvo financí.

Zvýšení daně z hazardu

Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13 400 korun z 9200 korun. Dojde také k přerozdělení výnosů daně z hazardu – 55 procent půjde státu (místo dosavadní 35 procent), 22,5 procent obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území a 22,5 procent všem obcím podle počtu obyvatel. Z online hazardu pak stát obdrží 100 procent výnosu. Sazby navržené v balíčku na zdanění hazardu se nemění – 35 % loterie a herní automaty a 30 % ostatní hazardní hry (např. kurzové sázky).

Postupné navyšování spotřební daně u alternativních nikotinových produktů a lihu

U alternativních nikotinových produktů jako jsou elektronické cigarety a nikotinové sáčky je navrhnut mírnější přístup u jejich zdanění. Zavádí se čtyřletý postupný růst zdanění – e-cigarety: 2,5 koruny, 5 korun, 7,5 koruny a 10 korun za 1 mililitr náplně; nikotinové sáčky: 0,4 koruiny, 0,8 korun, 1,2 korun a 1,7 korun na jeden gram. U lihu pak byla doba postupného navyšování daně zkrácena na období tří let, z původně navrhovaných čtyř – schéma: 10 procent, 10 procent a 5 procent.

Zjednodušení evidence dohod o provedení práce (DPP)

V rámci sjednávání dohod o provedení práce dojde k odbourání některých administrativních povinností. „Podrobnosti připravuje MPSV,“ stojí na stránkách ministerstva financí.

DPH u tisku a časopisů

Tištěné noviny budou daněny 12procentní sazbou daně z přidané hodnoty, stejně tak jako časopisy.

Daň z příjmu včelařů

Zůstane osvobození od daně z příjmu včelařů, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 korun na 1 včelstvo.

Zdanění pouze realizovaných kurzových operací a povolení účetnictví v cizí měně

U daně z příjmu právnických osob by se měly nově zdaňovat pouze realizované kurzové operace. Nyní firmy musí dodaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se už nebude zdaňovat. Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.

Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů

Dojde k zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů se nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona. Zrušena bude také výjimka pro odměňování vybraným pracovníkům.

V neposlední řadě pak nedojde ke zvýšení renty pro prezidenta po skončení funkce.

Schválené změny zpracuje MF do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně. Návrh bude projednán na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. září.

Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Kabinet jej chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.