Guvernér ČNB Michl pod tlakem kvůli prověrce. Nechce říct, zda ví, v čem je problém

Guvernér České národní banky Aleš Michl je pod tlakem kvůli dlouhému čekání na nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky. O důvodech, proč prověrku během standardních devíti měsíců nedostal, lze v tuto chvílí pouze spekulovat. Národní bezpečnostní úřad bližší informace neposkytne. A Michl odmítá odpovědět, jestli byl ze strany úřadu seznámen s překážkami, které udělení prověrky brání. Ve hře přitom není pouze prověrka na přísně tajné, kterou pro guvernéra požaduje vnitřní předpis ČNB. Michl hraje i o to, zda mu zůstane nižší stupeň prověrky na tajné, bez níž by bylo jeho setrvání ve funkci nepředstavitelné.

Vydání bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné provází u Aleše Michla dlouhé čekání, které staví guvernéra ČNB do čím dál nepříjemnější situace. Bez prověrky se guvernér nemůže seznamovat se všemi materiály, které projednává vláda nebo Bezpečnostní rada státu, kde je guvernér ČNB členem. Pokud by Michl prověrku nakonec nedostal, nastala by situace, která tu ještě nikdy předtím nebyla.

Od podání žádosti už uběhlo v polovině letošního února devět měsíců, ale prověrka stále nikde. Napsali jsme o tom zde. Třeba bývalý guvernér Jiří Rusnok přitom dostal nejvyšší stupeň prověrky už za čtyři měsíce. Ačkoli takzvané bezpečnostní řízení podle Michla stále běží, není pochyb o tom, že jeho délka je v těchto dnech už nestandardní.

Co způsobilo, že Michl zatím prověrku nedostal? Podle mluvčí ČNB Petry Krmelové zákonná lhůta pro rozhodnutí zatím nedoběhla kvůli nouzovému stavu, který byl v Česku vyhlášen v době, kdy Michl o prověrku žádal. V nouzovém nebo válečném stavu totiž lhůty pro vyřizování prověrek neběží. Je však zřejmé, že zákon zmiňuje tyto situace jako pojistku pro případ, kdy se bude stát zmítat v problémech, což je poměrně odlišný stav od nouzového stavu vyhlášeného vládou kvůli uprchlické krizi. Ten by neměl pracovníkům NBÚ ani příslušníkům tajných služeb v prověřování důvěryhodnosti dané osoby jakkoli bránit.

Otázka, která zůstává bez odpovědi

Na opakovanou otázku, zda byl guvernér Michl seznámen ze strany NBÚ s důvody, které vydání prověrky protahují, mluvčí Krmelová odpovědět odmítá.

Ať už jsou důvody průtahů jakékoli, o Michlově prověrce by mělo být v každém případě rozhodnuto nejpozději do 4. dubna, kdy má skončit nouzovým stavem prodloužená standardní devítiměsíční lhůta. O dalším výjimečném prodloužení lhůty už může rozhodnout pouze ředitel NBÚ Jiří Lang, který má ze zákona pravomoc prodloužit řízení až o dalších 18 měsíců (řízení tak může trvat celkem maximálně 27 měsíců). Michl by však musel být písemně vyrozuměn o důvodech, které dřívějšímu rozhodnutí brání.

Lhůta neběží také tehdy, vyzve-li úřad prověřovanou osobu k některým úkonům, jako je odstranění nedostatků v žádosti, upřesnění údajů apod. „Délka řízení závisí na míře součinnosti prověřované osoby a součinnosti všech orgánů státu a organizací, s nimiž NBÚ spolupracuje a z jejichž informací jeho závěr vychází,“ uvedl pro Echo za kancelář ředitele NBÚ Jaromír Kadlec.

Množí se spekulace, že by za průtahy mohl být i Michlův možný střet zájmů v souvislosti s investičním fondem Quant, který současný guvernér spoluzakládal a po nástupu do bankovní rady v roce 2018 svůj podíl v něm umístil do svěřenského fondu. A to po vzoru předsedy hnutí ANO a majitele holdingu Agrofert. Andreji Babišovi dělal Michl poradce na ministerstvu financí a pak i na úřadu vlády, což také vyvolává otázky v souvislosti s jeho způsobilostí k plnění funkce předsedy bankovní rady.

Michl může přijít i o prověrku na „tajné“

Michl v každém případě hraje i o nižší prověrku na stupeň tajné, kterou má z dřívějška jako běžný člen bankovní rady. V případě, že by NBÚ při prověrce zjistil informace, které brání vydání prověrky na přísně tajné, mohl by přijít i o stávající prověrku na stupeň tajné, potvrzuje mluvčí NBÚ Kadlec.

„Pokud by v průběhu bezpečnostního řízení o vydání osvědčení fyzické osoby bylo zjištěno a náležitě doloženo, že fyzická osoba nesplňuje podmínky pro jeho vydání, a zároveň by tato osoba byla držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro nižší stupeň utajení, bylo by rovněž zahájeno řízení o zrušení platnosti tohoto osvědčení,“ uvedl mluvčí NBÚ. Pro člena bankovní rady je přitom prověrka na tajné v podstatě nezbytným minimem.

Co na průtahy s prověrkou říká Hrad?

Deník Echo24 oslovil s otázkami k situaci kolem guvernéra ČNB i kancelář nově zvoleného prezidenta Petra Pavla, který jako hlava státu může podle zákona jakéhokoli člena bankovní rady, a tedy i guvernéra, odvolat. A to v případě, že guvernér nesplňuje podmínky pro výkon funkce nebo dopustí-li se závažného pochybení. Redakce ale v době vydání článku odpověď neobdržela.

Podle poradce budoucího prezidenta Pavla a ústavního právníka Jana Kysely není odvolávání se na nouzový stav v případě Michla důvodné. „Výjimka je v zákoně z toho důvodu, že reaguje na akutní problémy á la pandemie. Nouzový stav, o kterém mluvíme, je ten už jiný, takzvaný ukrajinský. A u toho bylo zřejmé, že na chod státu má vcelku zanedbatelný dopad. Že by zrovna Národní bezpečnostní úřad nebyl schopen kvůli tomuto nouzovému stavu prověřovat pana Michla, to považuji za dost málo pravděpodobné,“ říká Kysela v rozhovoru. Odvolání podle něj po kontrasignaci premiérem možné je. V případě, že by guvernér prověrku nedostal, dala by se podle něj situace vyřešit i dohodou, což by bylo jednodušší. Prezident by pak musel také zohlednit důvody, pro které by guvernér prověrku nedostal.

K situaci kolem Michla se vyjádřil nedávno také ekonomický poradce nastupujícího prezidenta David Marek. Pro finanční trhy podle něj zatím situace, kdy guvernér čeká na prověrku, není téma. Jiná situace by ale nastala, kdyby ji nakonec nedostal. „Ještě závažnější by byl případ, kdy by neobhájil ani stupeň tajné,“ řekl Marek Hospodářským novinám.

Po guvernérovi ČNB nepožaduje nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky zákon, ale interní předpis centrální banky. Michl by se tak mohl pokusit tento požadavek zrušit – změnu předpisů si může kdykoli odhlasovat bankovní rada. Veškeré pochybnosti však mohou skončit až ve chvíli, kdy úřad konečně rozhodne o vydání prověrky, nebo Michlovi vyšší prověrku zamítne.

Přesný postup při provádění prověrek ze strany NBÚ je tajný. Spolupracují na nich i zpravodajské služby, například Bezpečnostní informační služba. Z praxe ale vyplývá, že se pracovníci úřadu zaměřují třeba na možnou vydíratelnost dané osoby. Na začátku bezpečnostního řízení musí žadatel uvést například všechny rizikové styky a aktivity, kterých se v minulosti dopouštěl. Ty samotné ho ještě v zásadě z udělení prověrky nediskvalifikují, problém by ale byl, pokud by je zatajil. V režimu přísně tajné se v každém případě posuzují bezpečnostní rizika zpětně, a to až 20 let.