Fialova vláda schválila akční plán o ženách, míru a bezpečnosti

Česko chce posilovat rovné zastoupení žen v bezpečnostních složkách a státních strukturách spojených s bezpečnostní politikou. Počítá s tím třetí Národní akční plán k plnění rezoluce OSN o ženách, míru a bezpečnosti pro roky 2026 až 2030. V analýze, kterou vláda schválila, zároveň zaznívá několik výtek ke genderové problematice na státních úřadech. Autorky upozorňují například na to, že ministerstvo zahraničních věcí zrušilo pozici zvláštního zmocněnce pro genderovou rovnost či že problematika nemá vlastní kapitolu v rozpočtech ministerstev. Materiál nedávno schválila vláda.

„Třetí Národní akční plán představuje významný krok vpřed v našem úsilí o začleňování genderové rovnosti do politik České republiky souvisejících s mírem a bezpečností. Reaguje na aktuální výzvy, jako je ruská agrese proti Ukrajině, klimatická krize nebo šíření dezinformací, a zároveň posiluje naši schopnost budovat odolnou a inkluzivní společnost. Klíčové pro úspěch plánu bude zapojení širokého spektra aktérů – od státní správy přes akademickou sféru až po občanskou společnost. Tímto současně děkujeme všem, kteří se na přípravě plánu podíleli,“ uvedl Martin Pizinger, ředitel odboru OSN a předseda Meziresortní pracovní skupiny k agendě Ženy, mír a bezpečnost.

Česko se podle úřadu bude snažit také o začlenění genderové perspektivy do zahraniční rozvojové a transformační spolupráce a do humanitární pomoci. Chce se zaměřit mimo jiné na aktivity, které by podpořily a posílily postavení žen v řešení krizových situacích spojených s konflikty nebo přírodními katastrofami.

Podle dat organizace UN-Women o zastoupení žen v mírových procesech, která materiál obsahuje, předloni tvořily ženy 9,6 procenta vyjednávačů, 13,7 procenta mediátorů a 26,6 procenta signatářů mírových dohod a dohod o příměří, uvádí plán.

V Česku v roce 2022 ženy zastávaly zhruba pětinu velvyslaneckých pozic. V armádě jejich zastoupení v posledních pěti letech vzrostlo o 1,5 procenta a letos dosáhl podíl žen na celkovém počtu vojáků v armádě 14,8 procenta, v NATO je průměr 13 procent.

V analýze se autorky vrací i k plnění předchozího plánu. Podle nich prosazování agendy doplácelo na nedostatečnou politickou podporu a leadership, jako příklad uvedly zrušení pozice zvláštního zmocněnce pro genderovou rovnost na MZV, pod které agenda spadá. Upozorňují také, že agenda plánu neměla vlastní rozpočet a byla plněna jako doplněk dalších agend. "Podle závěrů analýzy by ČR měla stavět na dostupné mezinárodní expertíze a geopolitické situaci a kriticky zvážit svůj přístup k další implementaci agendy WPS a realizaci akčních plánů," uvádí dokument.

Schválený dokument také obsahuje tabulku s přehledem strategických cílů a opatření do roku 2030. Mezi cíli je například sledování zastoupení žen a mužů v armádě či realizace šetření o možných motivacích a bariérách pro službu žen v armádě.

Rezoluci o ženách, míru a bezpečnosti schválila Rada bezpečnosti OSN před 25 lety a všechny státy vyzvala, aby zajistily účast žen ve svých bezpečnostních politikách a při budování míru a aby chránily ženy před porušováním lidských práv, umožnily jim přístup ke spravedlnosti a pracovaly na odstranění genderové diskriminace. Rezoluce také apelovala na ochranu žen před porušováním lidských práv a sexuálním a genderově podmíněným násilím.