Rusko se už dávno rozhodlo, že bude ve válce s námi,“ píše Fiala s premiéry Polska a Slovenska

Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, tedy stáhnutím se Ruska z okupovaných území, napsali premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs. Premiéři Moskvu obvinili z porušování mezinárodního práva a vedení politické a hybridní války, Kreml podle nich navíc už dlouho systematicky podrývá mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

„Ukrajina nechce být ve válce s Ruskem. To nechceme ani my. Je však stále jasnější, že Rusko se už dávno rozhodlo, že bude ve válce s námi,“ uvedli premiéři v článku, ve kterém vyzývají k další politické a vojenské podpoře Ukrajiny. „Pokud Rusko vyhraje a Ukrajina padne, střední Evropa může být klidně další na řadě,“ napsali. „Poražení Ruska v současnosti na Ukrajině výrazně omezí šance, že současní podporovatelé Ukrajiny budou muset zaplatit svou krví a financemi později,“ uvádí v textu autoři.

„Mír zkrátka může nastat jen za podmínek Ukrajiny. Zamrzlý konflikt je nejoblíbenějším způsobem Ruska, jak si koupit čas – předstíráním ukončení války, kterou samo rozpoutalo,“ uvedli Fiala, Heger a Morawiecki. Zároveň uvedli, že je nutné podporovat Ukrajinu dokud se Rusko nestáhne z celého území Ukrajiny, jen tak lze podle autorů ukončit ruský imperialismus.

Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru. Obě strany se pár týdnů nato sešly k vyjednávání o míru, rozhovory však ustrnuly na mrtvém bodě a od té doby se je nepodařilo obnovit. Ukrajina mimo jiné požaduje stažení Ruska ze všech okupovaných ukrajinských území. Moskva naopak vyžaduje, aby Kyjev uznal nárok Ruska na čtyři ukrajinské oblasti, které mají ruské jednotky částečně pod kontrolou.

„Teď není čas na umírnění našeho odhodlání,“ uvedli premiéři a dodali, že je potřeba Kyjevu poskytnout „veškeré zbraně a finanční pomoc“, kterou k porážce Ruska a obnovení své územní celistvosti potřebuje. Premiéři zároveň neopomenuli zmínit, že nová situace vedla k nové vlně energie v NATO a členové severoatlantické aliance v současnosti modernizují a financují své armády nejvíce v dějinách aliance.

„Vzhledem k bezohlednému ruskému ostřelování a útokům by neměl být předem vyloučený žádný druh konvenčních zbraní“, které západní spojenci na Ukrajinu dodají, domnívají se premiéři. „Nyní není čas polevit v našem odhodlání. Jak boje na frontě s jarem zesilují, my hledíme už na léto a podzim. Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny bez výhrad,“ píší autoři v textu.

Mezi spojenci na začátku letošního roku vznikly spory například o dodávky tanků Leopard německé výroby, které se nakonec po vyvinutí tlaku na Berlín podařilo urovnat. Část dodávek už na Ukrajinu dorazila, další se očekávají.

NATO by mělo Ukrajinu přijmout a přehodnotit vztah s Ruskem

Premiéři zároveň v závěru dopisu nahlíží i na poválečnou budoucnost Ukrajiny. podle nich by na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu měla seriozně položit otázky týkající se jejího vztahu s Ukrajinou a Ruskem. Podle autorů textu by mělo být na summitu jasně řečeno, kdy a za jakých podmínek se Ukrajina stane členem. A do té doby, než se Ukrajina stane členem by západ měl řešit bezpečnostní garance, které nebudou je politickými prohlášeními, ale skutečnými závazky, které umožní Ukrajině poválečnou obnovu.

Také se všichni tři premiéři přihlásili jasně k transatlantickému spojenectví a podpořily Spojené státy a jejich kroky v Indo- Pacifiku, kde teď vlivem Číny stoupá mezinárodní napětí.