Revoluce na vysokých školách: končí bakalářky, studium se přizpůsobuje AI

Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.

Vlna, kterou lze těžko zastavit. Tak jde shrnout přístup většiny univerzit, které deník Echo24 oslovil ohledně dopadu rozvoje AI modelů na studium na jejich fakultách. Ačkoliv některé z nich zatím volí k AI opatrnější přístup, těžko lze hledat poměrně krátkou dobu po „boomu“ jazykových modelů snahy využívání AI vyloženě omezovat.

Integraci AI do výuky i tvorby seminárních prací či studijních výstupů během studia například jednoznačně podporuje Masarykova univerzita. „Jsme přesvědčeni, že AI může být vynikající studijní pomůckou, která studujícím pomáhá lépe strukturovat učivo, vytvářet kvalitnější výstupy a zároveň získávat klíčové kompetence pro budoucí uplatnění na pracovním trhu. Očekáváme, že budoucí zaměstnavatelé budou po našich absolventech vyžadovat dovednosti spojené s využitím AI. Obecně vzato proto zákazy nepovažujeme za vhodné, preferujeme osvětu a vzdělávání studujících v etickém a transparentním používání AI,“ uvedl pro deník Echo24 Jakub Havlíček, metodik výukových inovací z Odboru pro kvalitu Rektorátu Masarykovy univerzity.

Ten je zároveň členem univerzitní skupiny pro AI ve výuce, která se nadále věnuje dalším možným změnám i do budoucna, v gesci má osvětové aktivity či možné další úpravy studijních plánů i metod hodnocení ve světle využívání jazykových modelů. „Masarykova univerzita aktivně řeší různé možnosti přizpůsobení závěrečných prací aktuálním potřebám výuky, potřebám pracovního trhu a změnám v oblasti technologií, včetně AI. V některých studijních programech již došlo k nahrazení klasických písemných závěrečných prací například praktickými projekty, prezentacemi závěrečných projektů, nebo prezentacemi portfolií, která studující tvoří po celou dobu studia,“ dodal Jakub Havlíček.

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) došlo ke zrušení bakalářských prací na Provozně ekonomické fakultě, na dalších se o tom uvažuje. „Přitom byla adekvátně zvýšena kreditová dotace pro státní závěrečné zkoušky (SZZ), což odpovídá větší náročnosti na přípravu na zkoušku z komplexních předmětů SZZ. Dále byly ve studijních plánech rozšířeny obsahy vybraných předmětů, případně doplněny další volitelné předměty, s cílem rozvíjet a posílit potřebné klíčové znalosti a dovednosti studentů, zejména v oblasti přenositelných kompetencí. Často formou dodatečného projektu, případové studie nebo praktického odborného portfolia,“ uvedl pro deník Echo24 prorektor pro pedagogickou činnost Jiří Remeš.

Využívání AI při tvorbě závěrečných prací pak univerzita povoluje jako pomocný nástroj pouze v rešeršní části práce, a to ke kontrole gramatiky a stylistiky, k návrhům struktury a reformulaci textu, případně k vyhledávání zdrojů. Studenti musí využití AI vždy deklarovat. „Na ČZU jsme reagovali na rozvoj AI úpravou některých interních předpisů a tvorbou metodických pokynů. Kromě toho je rozvoji využívání AI věnována pozornost formou workshopů a školení pro akademické pracovníky i studenty, které se organizují zejména v rámci rozvojových projektů,“ dodal Jiří Remeš.

„Dá se očekávat, že AI budeme v budoucnu využívat podobně jako dnes využíváme internet, a proto dává větší smysl zaměřit se spíše na edukaci, transparentnost a etiku než na zákazy. K nástrojům však nelze přistupovat nekriticky,“ uvedla pro deník Echo24 za Karlovu Univerzitu mluvčí Šárka Bukvajová. Univerzita podle ní přistupuje k tématu generativní AI metodou „sdílení zkušeností a postupným rozšiřováním“, vznikla proto i specializovaná webová stránka.

Do budoucna lze podle ní předpokládat, že nynější detekční nástroje s rostoucími schopnostmi modelů generativní AI dojdou do bodu, kdy bude detekce stále těžší až nemožná. „Zároveň samotné použití AI nemusí být nutně problém. Do studijních programů UK jsou zaváděny i specializované volitelné předměty pro výuku užití AI. Akademičtí pracovníci by měli vždy studenty aktivně informovat o tom, jak se očekává, že budou nebo nebudou nástroje AI při konkrétním studijním úkolu využívat a jak mají údaj o užití uvést do svých prací. Aby taková instrukce od akademického pracovníka vůči studentovi byla možná, pak je nutné se zaměřit na posílení kompetencí jednotlivých vyučujících,“ dodala Šárka Bukvajová.

Podle ní mezi několika desítkami tisíc pedagogů na univerzitě panují velké rozdíly, podmíněné jak oborově tak generačně, univerzita se tedy vydává cestou spolupráce celé akademické obce a postupného společného nastavování pravidel. K využívání těchto technologií nelze přistupovat nekriticky, dodává Bukvajová.

Používání AI nebrání ani ČVUT. „Samozřejmě může docházet ke zneužití AI, to lze ale říci o kterékoli moderní technologii a vždy se bude jednat zejména o lidský přístup. U toho setrváváme v běžné výuce i při psaní závěrečných prací, kdy je oznámené (tj. s uvedením citace) použití AI povolené. Adekvátní rozsah použití AI je vždy na rozhodnutí vedoucího práce. Každá práce má navíc vlastní autorskou část, tedy není možné celou práci vyhotovit pouze umělou inteligencí,“ uvedla za ČVUT mluvčí Kateřina Veselá.

„Z pohledu moderní technické univerzity a jejích studentů je umělá inteligence rozhodně pomocným nástrojem. Její využití pro studijní a pedagogické účely upravuje metodický pokyn Rámcová pravidla používání umělé inteligence na ČVUT pro studijní a pedagogické účely v Bc a NM studiu. Je například stanoveno, že každá práce musí obsahovat opravdu autorskou část, kterou by AI neuměla vytvořit (typu konstrukční úlohy apod.),“ dodala Kateřina Veselá.

Podobný přístup pak zvolila už dříve například i Technická univerzita v Liberci, využívání nástrojů AI má podporu s tím, že musí být vždy přiznané. Univerzita zároveň vybízí vyučující k cílenému využívání těchto nástrojů ve výuce. Už v roce 2023 pak oznámila konec bakalářských prací také například Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze.