Zeman se opřel do týmu prezidenta Pavla, o Fremrových kauzách prý věděl před třemi lety

Bývalý prezident Miloš Zeman tvrdí, že už v roce 2020 měl informace o kauze Olšanské hřbitovy z roku 1985, kterou zmanipulovala StB a rozhodoval o ní tehdy začínající soudce Robert Fremr. Zeman ho před třemi lety překvapivě odmítl jmenovat do čela Nejvyššího soudu. Teď exprezident zpochybnil schopnosti profesora Jana Kysely, který vede panel pro nominaci ústavních soudců v administrativě prezidenta Petra Pavla. Zeman označil v interview pro CNN Prima News Kyselu za amatéra kvůli doporučení Fremra do Ústavního soudu. Dokumenty o Fremrově minulosti jsou podle exprezidenta v hradním archívu.

„Mohu pouze zopakovat, že když byl pan Fremr navržen na předsedu Nejvyššího soudu, opatřil jsem si informace a na základě nich jsem ho odmítl jmenovat. To jsou fakta,“ uvedl Zeman.

„Já bych ho vůbec nejmenoval. Nemám potřebu, aby mě nějací Kyselové vodili za ruku, a opatřím si informace sám,“ řekl již dříve Zeman. Narážel tím na ústavního právníka Jana Kyselu, který je poradcem Petra Pavla. „Je to amatér,“ prohlásil ve středu o profesorovi Kyselovi Zeman.

Informace o soudci Fremrovi dostal Zeman údajně dostal od svého analytického oddělení před Fremrovým jmenováním do čela Nejvyššího soudu. Od tohoto pracoviště prezidentské kanceláře údajně Zeman dostával podklady pro svá personální, ale i legislativní rozhodnutí. V roce 2020 se touto cestou dozvěděl o kauze Olšanské hřbitovy, o rozsudcích nad emigranty a nad dělníkem, který nadával komunistům.

"Také tam bylo sdělení, že jako soudce Mezinárodního trestního soudu vystupoval značně protiizraelsky a to mě zrovna nepotěšilo," uvedl Zeman. "Panu Fremrovi jsem na velmi zdvořilém setkání řekl, že ho jmenovat nebudu," uvedl Zeman.

Podle vyjádření pro CNN Prima News je přesvědčen o tom, že patřičné dokumenty jsou stále uloženy v archivu na Pražském hradě.

Kandidát prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce Robert Fremr neustál veřejný tlak a v pondělí vzal zpět svou kandidaturu. Kritika souvisela s Fremrovým verdiktem v kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 a rozsudky v případech 172 lidí za emigraci. Nešlo však o jediná problematická místa jeho kariéry v komunistické justici. Jak zjistil deník Echo24, prezidentská kancelář se před několika dny seznámila také s dalším případem z roku 1985, ve kterém Fremr poslal do vězení na deset měsíců nepodmíněně skladníka za hanobení republiky a jejího představitele kvůli tomu, že se dělník vyjadřoval v zaměstnání nevybíravě o vládnoucích komunistech.

Ve středečním rozhovoru pro CNN Prima News Zeman komentoval také kriminalitu Ukrajinců. "Kdo je schopen znásilnit, je schopen bojovat," uvedl. Psali jsme o tom zde.