Duka: Nový papež není pokrokář. Někteří z Trumpovy vlády patří do Opus Dei

Katolická církev a s ní tak trochu i širý svět mají nového papeže. Je jím Lev XIV., narozený v před 69 lety v Chicagu jako Robert Francis Prevost. Američan papežem, to bylo velké překvapení, často i pro katolické insidery. Kam po pontifikátu Františka Lev svou církev povede? Kde se nachází severoamerický katolicismus? A jak volba papeže probíhá? České země mají dnes jediného kardinála v Dominiku Dukovi, který překročil osmdesátku, a proto tentokrát už nemohl papeže volit. Nicméně ve Vatikánu byl a nového papeže osobně zná z dřívějších setkání.

Nový papež je augustinián. Čím je ten řád charakteristický, jak byste ho představil lidem, kteří se v katolické církvi tak nevyznají?

Samozřejmě už název vede ke svatému Augustinovi, muži, který vytvořil určitý základ filozoficko-teologické existence církve. Jako církevní učitel přesáhl v tom latinském světě ostatní, po jeho vystoupení byl Západ asi tak jedno století cele ovládán myšlením svatého Augustina. Jeho díla jsou filozoficko-teologická, ale také je v nich představa, jak má vypadat křesťanská společnost i postava vládce. Tak se se svatým Augustinem různým způsobem můžeme setkávat až do dnešní doby.

Augustinova matka byla křesťanka, otec pohan, on sám se nechal pokřtít až dospělý svatým Ambrožem v Miláně. Byl pak biskupem v městě Hippo, kde okolo sebe shromažďuje skupinu kněží a současně píše pravidla pro ženy, které také chtěly vést společný duchovní život. Tak vznikla řehole svatého Augustina. Postupně se v augustiniánském řádu vytvářely komunity jak mnišské, tak kanovnické. Nový papež Lev byl generálním představeným řádu augustiniánského-kanovnického. Tento řád budoval opěrné body především ve vrcholném středověku, i v naší zemi: klášter svatého Tomáše v Praze, klášter v Roudnici založený otcem vlasti Karlem IV., klášter na starém Brně – domov opata Mendela i hudebního skladatele Střížkovského, který byl přítelem Janáčka. Jinak moje setkání s papežem se před dvanácti lety konalo v augustiniánském klášteře Svatá Dobrotivá (klášter na Berounsku – pozn. red.), který se v 50. letech proměnil v internační tábor PTP.

A čím se augustiniáni liší od jiných řádů, třeba od vašich dominikánů?

Řeholi mají oba řády stejnou, augustiniánskou. Ona je totiž koncipovaná dosti široce a tím je i důležitá. Stavěli na ní kromě nás i premonstráti a další. V té řeholi je obsažena zásada jednoduchosti, celibátu. Jistou specialitou augustiniánů byla od počátku verva, s jakou se věnovali studiu spisů svatého Augustina. Erasmus Rotterdamský byl augustinián – a ovšem původně i Martin Luther.

Jsou akademičtější než jiné řády?

To se nedá tak vymezit. Našli bychom asi jako protiklad benediktinskou tradici jako tradici kultivační: Ora et labora, modli se a pracuj. Ale i benediktini vedle toho studovali, opisovali rukopisy. Jestli je na augustiniánech pro mě něco jedinečného, tak je to definice pravdy od svatého Augustina. Ta je řekl bych typická i pro dnešního papeže: Pravda musí být řečena takovým způsobem, aby byla krásná, aby se líbila. Aby člověka otevřela a aby s ním dokázala pohnout. Neboli že člověk nebude jen sedět a říkat: To je hezké. Ale jde a koná.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.