„Prostě doufáme, že nějaká elektřina bude.“ O ceně energetické bezpečnosti

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány?

V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec ministerstva zahraniční pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z Fakulty elektrotechnické ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Pane Bartuško, vy jste se ze své pozice zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti v poslední době hojně vyjadřoval k tomu, jaké situaci v energetice čelíme – že se propadne výroba elektřiny a hlad po ní bude velký. Po událostech ve Španělsku a v Portugalsku jste uvedl: „Víme, co se stalo. Teď se v Evropě odehraje souboj o to, proč se to stalo.“ Můžete to rozvést?

Bartuška: Evropa posledních dvacet let masivně podporuje obnovitelné zdroje a v zásadě omezuje či potlačuje všechny ostatní zdroje elektřiny. A ten nárůst obnovitelných zdrojů nás přivádí do zatím neznámého území. Tedy jak řídit soustavu, ve které bude třeba 40, 50 či až 70 procent větru a slunce čili intermitentních, těžko předvídatelných zdrojů. Španělský blackout 28. dubna nastal v okamžiku, kdy v síti bylo právě až 70 procent elektřiny z větru a slunce. Což není nic neřešitelného. Pár dnů předtím měli Španělé v síti dokonce sto procent OZE v síti.

Prezentovalo se to jako výborná zpráva…

Bartuška: Ano, obrovský úspěch. Jenže problém je v křehkosti systému. V tom, že při jakémkoli výpadku je velmi těžké nahradit tak velký objem elektřiny. Během pěti vteřin vypadl skoro 60procenntí objem elektřiny. To prostě nejde nahradit, v takové chvíli nepomůže ani pánbůh. Takže teď se v Evropě hraje o to, kdo je viníkem či zda vůbec nějaký viník je. Ti, kdo nemají rádi OZE, budou říkat: Vidíte, za to může slunce a vítr. Jejich příznivci zase řeknou, že jsme měli tranzici energetiky provést rychleji.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.