Jen takový strašáček pro naše majetné podnikatele
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ECHO SALON O ENERGETICE
Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhn ...
Nedávno se šéf poslanců ODS Marek Benda dopustil roztomilého výroku. V televizní debatě na CNN Prima News tvrdil, že nepovedená snaha vlády snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. lex ČEZ, byl jen takový „strašáček“. A úsměvná jsou i Bendova slova o tom, že vládní návrh nakonec neprošel, protože sama vláda nechtěla, aby prošel.
Pro připomenutí, celá věc se týkala snahy ovládnout ČEZ, a to dost nečestnou cestou. V květnu 2023 přišla vláda s novelou zákona o přeměnách obchodních společností, jehož součástí byl i tzv. lex ČEZ. Tedy paragraf 311, podle kterého by pro rozdělení firem mělo místo dosud potřebných 90 procent stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za splnění podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Stát by se tedy minoritářů namísto férového odkupu podílu s prémií zbavil neférovým vytěsněním.
Premiér i ministr financí od začátku tvrdili, že novela necílí na žádnou konkrétní firmu, přitom takto nízké kvorum pro nerovnoměrné rozdělení společnosti nemají žádné jiné evropské státy. Sněmovna nakonec vládní návrh neschválila, to má Benda pravdu. Ovšem to, že se vůbec o něco takového vláda pokoušela a manipulovala s hodnotou akcií volně obchodované společnosti (akcie ČEZ se tehdy prudce propadly), všechny investory po právu vyděsilo. Že Bendovi takový výrok v už odstartované předvolební kampani ujede, je snad i dobře. Alespoň si mohou voliči udělat obrázek.
Ale to už si udělali vzhledem k tomu, že vláda Petra Fialy si už tři roky volně sahá na jejich peníze. Na mimořádné dani, windfall tax, si stát za ty tři roky vybere přes sto miliard. A skoro vše si vezme z ČEZ. Výsledky ČEZ za první letošní čtvrtletí ukazují, že stát si ze zisku společnosti ukousl téměř polovinu. Efektivní daňová sazba, tedy rozdíl mezi mírou zisku před zdaněním a po zdanění, dosáhla 49,5 procenta. Takže z hrubého zisku 25,4 miliardy korun zbyl čistý zisk 12,8 miliardy korun.
Představenstvo navrhuje dividendu ve výši 47 korun na akcii, což znamená vyplacení 80procentního podílu ze zisku za rok 2024. Ten dosáhl 31,8 miliardy korun. Pro stát jako majoritního vlastníka by to znamenalo příjem do rozpočtu ve výši 17,7 miliardy. Může ale podat protinávrh a říct si o vyplacení stoprocentního podílu. To udělal v roce 2023, kdy se nakonec vyplatila rekordní dividenda 145 korun na akcii. Na zisky z díky vysokým cenám elektřiny tučného roku 2022 se ale ještě windfall tax nevztahovala. Loni se vyplácela dividenda 52 korun za akcii a stát protinávrh nepodával.
A vedení ČEZ neprotestuje. Nevadí, že místo toho, aby se stát dělil s akcionáři férově přes rozdělení dividendy, vytáhne nejprve z ČEZ hodně peněz přes daň s napálenou sazbou, sníží zisky o půlku, a pak se tedy o zbytek podělí. Kdyby žádná windfall tax nebyla, dividenda by mohla být při 80procentním výplatním poměru přes 80 korun za akcii. A v případě stoprocentního výplatního poměru možná i nad sto korunami.
Dalších minimálně 30 miliard korun výnosu z windfall tax přistane do státního rozpočtu ještě za letošní rok. Už (snad) naposledy. Ty ještě státnímu rozpočtu dobře poslouží na krytí výdajů zcela nesouvisejících s energetickou krizí. To byl původní účel mimořádné daně, stát však čísla příjmů a výdajů měnil a jeho postup byl zcela netransparentní. To už bude ale u moci jiná vláda. Podle předvolebních průzkumů to aktuálně vypadá, že v čele s ANO, které rovnou říká, že windfall tax by měly platit i zbrojařské firmy. Změna žádná.