Vláda nechce přiznat zdražení elektřiny i plynu. Zlevnění u dodavatelů nic nezachrání

Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy. Znamená to tedy i další nepřímé zvýšení daní.

Konečná faktura za elektřinu je složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky. Její součástí je silová elektřina, tedy samotný odebraný produkt, díky kterému je doma možné například svítit nebo topit. Spotřeba se počítá v kilowatthodinách a odvíjí se od toho, zda lidé elektřinu používají jen na svícení a provoz běžných spotřebičů, nebo zda elektřinou i topí a ohřívají vodu. Poté mají nárok na dvoutarifní distribuční sazbu a po část dne mohou čerpat levnější nízký tarif. Do neregulované složky pak spadá také roční fixní poplatek dodavateli.

Cena silové elektřiny na trhu oproti závratným výškám z loňska podstatně klesla, s dodávkou na příští rok se nyní prodává pod 120 eur za MWh. Na ceně zhruba 100 eur za MWh se pohybovala i předloni, je to tedy výrazný pokles oproti loňskému srpnu, kdy cena elektřiny na burze vystřelila až na 1000 eur za MWh. V extrémně levných dřívějších dobách se přitom obchodovala i za 20 eur.

Co se týče regulované složky elektřiny, je výše poplatků předem daná podle toho, od kterého distributora lidé elektřinu odebírají. I distributoři jsou předem daní podle území. Většinu území pokrývá ČEZ Distribuce, část také PRE distribuce a EG.D (bývalý E.ON). Kromě distribučního poplatku, do kterého se propisuje odebrané množství elektřiny, spadají do regulované složky také poplatky pro regulátora trhu, poplatky za obnovitelné zdroje a platby za jistič. Zde platí, že čím větší je jistič, tím větší je příkon a také cena.

Regulovaná složka je určována ERÚ a roste meziročně vlivem inflace. Na konečné faktuře tvoří nyní zhruba čtvrtinu z celkové ceny. Stát rozhodl o tom, že u plateb za elektřinu převede zpět na spotřebitele poplatek za obnovitelné zdroje. Za každou spotřebovanou MWh elektřiny tedy budou odběratelé od příštího roku znovu platit poplatek 599 korun.

Jedna část faktury tedy klesá, u druhé části, té regulované, však dojde k výraznému růstu. Podle ERÚ se tedy regulovaná cena vzhledem k redukcím dotací ze státního rozpočtu z letošních cca 60 miliard na cca 9 miliard může příští rok zvýšit o desítky procent.

V regulované složce totiž nebudou zpět jen poplatky za zelené zdroje, ale vzrostou i výdaje například na krytí technických ztrát v soustavách a na služby výkonové rovnováhy, které jsou ovlivněny cenou silové elektřiny a které pro letošní rok stát zastropoval na loňské úrovni a dotoval ze státního rozpočtu. Ceny za distribuci by pak mohly vzrůst o dalších třicet procent. Přesná výše regulované složky bude známá až po listopadovém rozhodnutí regulačního úřadu.

Jak připustil sám ministr Síkela, distribuce zdraží i u plynu. Regulovaná složka ovšem u konečné ceny plynu pro spotřebitele tvoří mnohem menší část, než je tomu u elektřiny, proto účet více ovlivňuje cena samotné energie. A cena plynu šla na trzích podstatně dolů, obchoduje se nyní zhruba za 40 eur za MWh.

Podle analytiků je nutné počkat na rozhodnutí ERÚ o zvýšení distribučních poplatků. Analytik investiční společnosti XTB Jiří Tylečka uvádí, že je nicméně jasné, že situaci se zdražením faktur za elektřinu nezvrátí ani případné další zlevňování u dodavatelů energií, protože to vymaže právě vrácený poplatek za obnovitelné zdroje a možné zvýšení distribučních poplatků. Zvýšení celkové ceny elektřiny o deset procent, jak o něm mluvil ministr Síkela, považuje za velmi pravděpodobné.

Vláda rozhodla o tom, že od ledna již nebude lidem přispívat na náklady na energie. Letos na pomoc s vysokými cenami energií vynaložila 125 miliard korun ze státního rozpočtu. Z toho 27 miliard tvoří náklady na kompenzaci poplatků za OZE, 28 miliard stát vynaložil na dotace společnosti ČEPS a distributorům na ztráty v elektroenergetických a plynárenských distribučních soustavách a na zajištění systémových služeb. Až 60 miliard korun stát vydá na zastropování cen energií.