Stát vezme lidem z výplaty víc. Jak se budou od ledna danit příjmy

Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.

Zaměstnanci

Co se týče zaměstnanců, z hrubé mzdy budou státu od ledna 2024 odvádět daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění a nově také nemocenské pojištění. To bude v sazbě 0,6 procenta a pro všechny zaměstnance stejně vysoké. Pokud tedy pobírá zaměstnanec průměrnou hrubou mzdu 40 tisíc korun, nemocenské pojištění mu z čisté mzdy sebere 240 korun. Pokud pobírá 30 tisíc korun hrubého, bude mít čistou mzdu nižší o 180 korun.

Změny se zásadněji dotknou také zaměstnanců s vysokými příjmy mezi zhruba 1,5 milionu a 2 miliony korun ročně, to znamená s měsíčním příjmem asi 125 až 175 tisíc měsíčně. Ti budou nést plné odvody na sociální pojištění (roční maximální vyměřovací základ 2,1 milionu korun zůstává zachován), a zároveň už budou zdaněni vyšší sazbou daně. Limit pro 23procentní sazbu daně se totiž sníží na 36násobek průměrné mzdy.

„Rozdíl pak samozřejmě bude o to vyšší, pokud má takovýto poplatník v domácnosti dítě či děti starší tří let a doposud uplatňoval slevu na manžela či školkovné. Zde se pak dostáváme na zvýšení daní a odvodů o 5 procent hrubé mzdy,“ řekla redakci daňová poradkyně Monika Lodrová z poradenské společnosti BDO.

Od příštího roku také dojde ke zrušení několika daňových slev, což některé skupiny obyvatel pocítí výrazně. Dojde k omezení slevy na manželku či manžela. Dosud platí, že pokud jeden z manželů dosahuje ročního příjmu nižšího než 68 tisíc korun ročně, druhý z manželů na něj může uplatnit v daňovém přiznání slevu ve výši 24 840 korun. Od příštího roku dojde ke zpřísnění a slevu bude možné uplatnit jen na manželku či manžela pečující o dítě do tří let věku.

Dojde také k úplnému zrušení školkovného. Maximální částka byla na úrovni minimální mzdy, za letošní rok tedy ještě je možné snížit si daň z příjmu až o 17 300 korun na každé dítě. To už tedy od nového roku nepůjde. Stejně tak si pohorší i pracující studenti, kteří mohli uplatnit slevu na studenta. Ta se rovněž úplně zruší.

„Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími tří let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem zhruba 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi, tedy nedosahuje příjmu nad 68 tisíc korun ročně. Zde se dostáváme na úroveň až o cca 10,5 procent vyšších odvodů, to znamená daň z příjmu plus pojistné vůči hrubé mzdě. Toto je samozřejmě extrémní případ a průměrný dopad na poplatníky očekávám zvýšení kolem 2 až 5 procent hrubé mzdy,“ říká Lodrová.

Dopad na zaměstnance budou mít i změny v osvobození zaměstnaneckých benefitů typu příspěvek na sportovní a kulturní akce nebo využití zdravotnických zařízení, tedy například flexipass nebo multisport karta a podobně. „Zde je navrženo omezit osvobození na polovinu průměrné mzdy (cca 22 tisíc korun, tzn. okolo 1,8 tisíc korun měsíčně) oproti současnému neomezenému osvobození těchto benefitů či limitace osvobození nepeněžního příspěvku na stravování na úroveň peněžitého příspěvku. Odvodové zatížení zaměstnanců se tak při významnějších benefitních programech může ještě zvýšit,“ uvádí Lodrová.

OSVČ

Vzhledem k tomu, že živnostníci mohou v daňovém přiznání uplatnit paušální výdaje, budou na ně mít v poměru k hrubým příjmům úsporná opatření mírnější dopad. V závislosti na úrovni příjmů a právě způsobu uplatnění výdajů by si měli pohoršit průměrně o 2 až 4 procenta.

Dojít má u nich od nového roku ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl nově u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně.

Za letošní rok živnostníci zaplatí minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 by odvod činil cca 3 532 korun. Ten však bude reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy na rok 2024, tedy cca 3 852 korun.

„Dále u OSVČ, kteří hradí sociální pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, dojde k jeho zvýšení na 55 procent základu daně ze samostatné činnosti oproti současným 50 procentům. Stejně jako zaměstnanci přijdou OSVČ o možnost uplatnění některých slev. Tento efekt se však reálně projeví od vyššího hrubého příjmu než u zaměstnanců, protože se u OSVČ aplikuje sazba daně na daňový základ (tedy příjmy snížené o výdaje) a poté se slevy odečítají,“ doplňuje Lodrová.