Revize programového prohlášení, důchody i podpora bydlení. Co vláda slibuje na r. 2023
VLÁDNÍ SLIBY NA ROK 2023
Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby, o nichž premiér Fiala a členové jeho vlády hovoří, jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles HDP, analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že na jaře chce vláda navrhnout sadu opatření ke snížení strukturálního deficitu, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Konkrétní kroky nezmínil, koalice se na opatřeních podle Stanjury ještě nedohodla.
O revizi programového prohlášení mluvil poprvé premiér Fiala po jednání vlády na začátku listopadu. Reagoval mimo jiné na návrh opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV), která by měla vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. „Musíme to udělat, protože když jsme ho psali, nemohli jsme vědět, že Rusko zaútočí na Ukrajinu, že Evropa bude čelit takovéto masivní krizi, že proti nám povede Vladimir Putin takto silnou energetickou válku. Budeme programové prohlášení vlády upravovat a to je příležitost některé návrhy NERV přijmout,“ řekl Fiala. NERV mimo jiné navrhuje zvýšit spotřební daň z tabáku a alkoholu, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy či zvýšení věku pro odchod do důchodu, ale i zpomalit růst samotných důchodů.
Během prosince informoval vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) o tom, že revize programového prohlášení by měla být hotová do konce března. „U této aktualizace budeme určitě vést debaty, některé kapitoly nebudou významné zásahy potřebovat, ale kapitoly, které jsou spojené s rozpočtem, s výdaji a příjmy nebo s oblastí energetiky, tak o tom určitě budeme diskutovat a všeobecná shoda byla na tom, že bychom to chtěli mít do konce března,“ řekl Jurečka na dotaz deníku Echo24.
Fiala opakovaně mluví o tom, že daně zvyšovat nechce. „Reagujeme na tu situaci a jeden dočasný daňový nástroj už jsme schválili ve sněmovně, to je ta válečná daň (windfall tax). My nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení, to nicméně neznamená, že nemůžeme hovořit o úpravě jednotlivých daní s tím, že když nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit, na tom jsme se v programovém prohlášení domluvili a nehodláme na tom nic měnit,“ řekl Fiala s tím, že je přesvědčen, že stát má rezervy na výdajové straně rozpočtu.
Právě revize důchodového systému, o níž mluví i NERV, je tím, co vláda pro příští rok slíbila i v původním programovém prohlášení. Echo24 již informovalo, že MPSV v pracovním návrhu zvažuje pozvolné zvyšování věku odchodu do důchodu. Podle ministra Jurečky důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. „Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr. Pro srovnání v devadesátých letech se penze vyplácely zhruba 1,7 milionům seniorů, dnes je příjemců skoro o polovinu víc.
MPSV má nyní připraven pracovní návrh, z něhož vyplývá, že věk odchodu do penze by se mohl postupně zvyšovat věk ze současných 65 let až na hranici 68 roků. K této razantní změně by nedošlo najednou, naopak by se zvedal postupně o měsíc za rok. Přes úroveň 65 let by se podle výpočtů začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070. Mluvčí MPSV Jakub Augusta deníku Echo24 řekl, že žádný legislativní proces zatím neběží, platí prý ale, že ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti. Nyní pouze probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu ministra Jurečky nebo NERVu. MPSV vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu, případné další kroky se podle Augusty mohou objevit v rámci debat nad celkovou podobou důchodové reformy, kterou chce MPSV předložit v druhé polovině příštího roku. Jurečka chce příští rok ve vládní koalici jednat o zvýšení rodičovské. Podle vývoje rozpočtu ho bude navrhovat.
Klíčové bude jednání vlády na trhu s energiemi, protože jak upozornilo Echo24, není letošní zima zdaleka jedinou, která bude problematická. Premiér Fiala i ministr Jozef Síkela se chválili ve svém bilancování za to, jak zvládli naplnit zásobníky na tuto zimu, ministerstvo průmyslu a obchodu deníku Echo24 řeklo, že na příští rok bude energií pro české občany dostatek. MPO se snaží stále hledat nové zdroje plynu kromě Ruska, hodně si slibuje od deklarace, kterou Síkela podepsal s Alžírskem. Nejvýznamnějším zdrojem plynu pro EU se podle MPO stává zkapalněný zemní plyn (LNG). Vedle možných potrubních dodávek z Norska se proto zaměřujeme právě na LNG. S USA i se státy z dalších oblastí, ze kterých by se mohl LNG dovážet, například Katar či Kanada, probíhají nebo již proběhla jednání o možnosti budoucích dodávek.
Hned v lednu bude vláda schvalovat kompenzační mechanismus kvůli zastropování cen energií. „Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky,“ uvedl na Twitteru Fiala.
Podpora bydlení a kilometry dálnic
Do konce roku 2023 by vláda podle premiéra měla vláda schválit návrh zákona o podpoře bydlení, který by pomohl nejen lidem v bytové nouzi, ale i těm, kteří jsou ohroženi rostoucími cenami a v bytové nouzi by se mohli ocitnout. Fiala to uvedl při návštěvě ministerstva pro místní rozvoj, kde hodnotil první rok působení ministra Ivana Bartoše (Piráti). „Bydlení nemůže být nedostatkovým zbožím,“ konstatoval Fiala.
Zlepšit situaci by měla podle Fialy i novela stavebního zákona, která postoupila ve Sněmovně do druhého čtení. Bartoš doplnil, že poslanci by se novelou měli zabývat na schůzi začínající 7. března tak, aby mohla být koncem března postoupena Senátu. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že bude řešit dostupnost bydlení jak směrem k vlastnickému, tak i nájemnímu bydlení včetně bydlení sociálního. Za zásadní označila zrychlení stavebního řízení. Velký důraz vláda klade i na sjednocení a digitalizaci procesů státu. Bartoš zopakoval, že Česko by mělo spustit digitální peněženku na národní úrovni, takzvanou eDokladovku, která má sloužit k elektronickému prokazování totožnosti v EU, na přelomu let 2023 a 2024. Začít fungovat by měla Digitální informační agentura.
V oblasti zdravotnictví chce ministr Vlastimil Válek (TOP 09) v příštím roce změny v procesu vyjednávání o úhradách zdravotní péče s pojišťovnami. Období, na které by mohly dohody platit, by nově místo ročního mohlo být dvouleté. Válek bude také pracovat na návrzích připojištění a bonusech pro pojištěnce, kteří aktivně dbají o své zdraví, nebo na reorganizaci Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. Více podpořit chce i vzdělávání praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost, jednodenní medicínu nebo telemedicínu.
Dálniční a silniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o nových 15,4 kilometru dálnic a dalších 43,1 kilometru silnic první třídy. Mnohem výraznější rozšíření stát chystá na rok 2024, kdy plánuje otevřít přes 118 kilometrů nových dálnic a 41,5 kilometru silnic první třídy. Letos bylo v Česku nově zprovozněno 21,2 kilometru dálnic a přes 14 kilometrů silnic první třídy. „Během příštího roku zahájíme výběrová řízení na zhotovitele na dalších skoro 30 stavbách. Budou mezi nimi mimo jiné další úseky dálnic D3, D6, D7 nebo D35 a také několik důležitých silničních obchvatů,“ představil plány generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
Prioritou je cesta do Indie, říká Lipavský
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chce v příštím roce vést obchodní delegace při návštěvách i vzdálenějších regionů. „Věřím, že se povede zrealizovat návštěvu Indie. To je pro mě velká priorita,“ poznamenal. Oblast Indo-Pacifiku je podle něj klíčová, kabinet také nedávno schválil strategii zabývající se tímto regionem. Posílit chce také vnímání české vědy, výzkumu a inovací ve světě. „Abychom dokázali dobře prodávat to, v čem jsme jako Česko na světě nejlepší, a abychom dokázali přivádět do Česka nejlepší a nejtalentovanější lidi, technologie a firmy a pracovali jsme na vytváření našeho bohatství,“ řekl.
V případě MZV by revize prohlášení neměla být zásadní. „Zahraniční politika by se neměla měnit, je hodně o konsenzuálním pojetí i vůči opozici. Umím si představit, že některé jednotlivosti se mohou aktualizovat, ale v principu se směřování zahraniční politiky proměňovat nebude,“ konstatoval Lipavský.
Jedním z bodů programového prohlášení je revize vztahů s Ruskem a Čínou. V tomto ohledu je podle Lipavského ukončena první fáze inventury. „Velmi zevrubně jsme se podívali na stav našich vztahů, co je tvoří, co je jejich náplní a podstatou,“ uvedl. V případě Ruska podle něj v aktuální situaci nemá smysl uvažovat o narovnání vztahů. „Spíše se snažíme dočistit některé konkrétní záležitosti. (...) Máme například pracovní skupinu ohledně bubenečských nemovitostí,“ podotkl.
