Putinův klíč k Africe. Wagnerovci v Sudánu dohlížejí na zlato, zřejmě ho i těží

V současnosti jsou žoldáci z tzv. Wagnerovy skupiny nejvíce vidět ve válce na Ukrajině, kde jsou bojovníci ruského oligarchy Jevgenije Prigožina jednou z hlavních sil ruské armády a v podstatě vedou například obléhání ukrajinského města Bachmut. Jejich další pole působnosti je ale také v posledních dnech doutnající Súdán, kde kromě šíření ruského vlivu získávají podle serveru dw.com i zlato.

V Súdánu, kde jsou Wagnerovi žoldnéři dlouhodobě a ve významných počtech přítomni, totiž už za vlády diktátora Umara al-Bašíra získala povolení k těžbě zlata ruská společnost „M-Invest“, kterou pravděpodobně ovládá právě šéf Wagnerovců Jevgenij Viktorovič Prigožin. Díky tomu měla také wagnerovská ochranka získat zakázku na ostrahu zlatých dolů společnosti M-Invest v Súdánu.

V roce 2017 se al-Bašír a ruský prezident Vladimir Putin setkali v Soči, aby zahájili „novou etapu“ spolupráce. Al-Bašír tam Putinovi slíbil, že Súdán může sloužit Rusku jako „klíč k Africe“, a na oplátku si zajistil vojenskou podporu, která však nakonec nezabránila jeho svržení v dubnu 2019.

I když se země snaží vrátit k ústavnímu pořádku, Wagnerovci v zemi zůstávají a dokonce se jim podařilo zvýšit svůj vliv na súdánskou armádu. Vojenská vláda si chce udržet kontrolu nad Súdánem za každou cenu a zřejmě se jí dostává aktivní podpory od ruských Wagnerových žoldnéřů. Na oplátku Kreml získává přístup k lukrativnějším zlatým dolům.

Podle různých zpráv v médiích má Rusko zájem především na zajištění přístupu k cenným surovinám v zemi. Kromě zlata k nim patří mangan a křemík. Zvláštní zájem má Rusko o ložiska uranu, která mají rovněž uspokojit hlad Afriky po energii.

V Súdánu ve středu jedenáctým dnem pokračovaly boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si vyžádaly už 459 obětí a 4072 zraněných. Třídenní příměří, které v pondělí potvrdila armáda, se podle televize Al-Džazíra dodržuje pouze v některých částech země, nejtěžší boje pokračují v okolí prezidentského paláce v Chartúmu. Díky klidnější situaci bylo možné pokračovat v evakuacích stovek cizinců, kteří v zemi uvázli. Británie ze země dostala prvních 40 občanů, Kanada potvrdila evakuaci 100 lidí. OSN varovala před nanejvýš akutním nedostatkem potravin, vody, léků a paliva především v hlavním městě.

Boje mezi armádou a RSF propukly v Súdánu 15. dubna. Proměnily rezidenční čtvrti ve válečné zóny a velká část nemocnic se kvůli konfliktu ocitla mimo provoz. V pondělí večer obě strany konfliktu souhlasily s třídenním příměřím, dodržují jej ale jen částečně. Chartúmští obyvatelé podle médií zaznamenali letecké a dělostřelecké útoky. Súdánská zpravodajka televize Al-Džazíra Hiba Morganová uvedla, že příměří se dodržuje pouze v některých částech Chartúmu a nejtěžší boje pokračují především v okolí prezidentského paláce.

Wagnerova skupina je především vojenský nástroj Kremlu pro rostoucí ekonomický a vojenský vliv Ruska v Africe a Súdán jednou z hlavních bašt ruského vlivu. Prigožinovi žoldnéři bojují například v libyjské občanské válce proti Západem uznávané tripolské vládě, stojí zde na straně maršála Haftara. Rusku se také dostává podpory od dalších afrických zemí, což je poznat na hlasováních OSN o rezolucích týkajících se Ruska, kde země jako Eritrea nebo Mali zdržují nebo přímo stojí proti akcím, jež mají Rusko omezit nebo poškodit.