„Ruská porážka je pravděpodobnější než vítězství.“ Britský generál pro Echo

Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.

Američané, zvláště od doby, co se Donald Trump vrátil do úřadu, více než naznačují možné stažení z Evropy. A spekuluje se i o úplném odchodu USA z NATO…

To, co vidíme od prezidenta Trumpa a jeho administrativy, není takové překvapení. Je to součást trendu. Ve Spojených státech vždy existoval politický proud izolacionismu. Myslím, že to, co prezident Trump dělá, je legitimním vyjádřením amerických obav z určitého mocenského přetížení. Obav ohledně ceny, kterou Spojené státy platí za to, že jsou kolosem, hobbesovským Leviathanem, mezinárodní autoritou, která zastřešuje mezinárodní řád. V tomto vidím spojitost mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Obamou. Joe Biden byl v tomto smyslu diskontinuitou. Již za Obamy jsme mohli vidět americkou neochotu angažovat se v zahraničních intervencích. Ať již šlo o selhání při vynucení červených linií v Sýrii kvůli použití chemických zbraní, nebo o Obamovu neochotu angažovat se v Libyi, nebo zůstat v Afghánistánu – je to součást trendu. V prezidentu Trumpovi to našlo své nejryzejší vyjádření. Trumpův projev je někdy šokující, ale na chování, které stojí za tím, si budeme muset zvyknout. Myslím, že je to pro Spojené státy chyba. Jsou de facto imperiální mocností. A tím, že rozeberou mezinárodní obchodní systém, který USA a dolar udržoval silné, tím, že rozeberou své předsunuté základny, se zbavují nákladů na své impérium, aniž by si uvědomili jeho výhody. V Británii jsme to pochopili po roce 1956, kdy jsme se stáhli východně od Suezu a zchudli jsme. Takže si myslím, že je to chyba, ale je to legitimní volba.

Jak velký problém by to byl pro obranu Evropy?

Myslím, že bychom rozhodně měli brát prezidenta Trumpa, ministra obrany Hegsetha či viceprezidenta Vance vážně. Velmi jasně mluví o tom, že Evropa by měla vzít na sebe větší podíl zodpovědnosti za svou vlastní obranu. Částečně je to proto, že za to nechtějí platit, ale hlavně proto, že chtějí přesunout své jednotky, svou sílu směrem, který považují za důležitější – a to je soupeření a možná konfrontace s Čínou v Indo-Pacifiku. Trik spočívá v tom, jak zajistit americké stažení z Evropy takovým způsobem, aby si Evropa udržela rovnováhu, která umožní, aby NATO zůstalo silné a nadále odstrašovalo Rusko. Jak se to celé vyvine, uvidíme za pár měsíců – možná na summitu NATO, možná poté. Myslím, že minimálně se stáhnou jednotky, které do Evropy vyslal Biden v roce 2022, což je momentálně 82. výsadková divize. Nemyslím si, že USA vyklidí pozice ve velení NATO, jeho páteří zůstanou. Spekuluje se, že Američané odvolají nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě, generála Chrise Cavoliho, a nikým ho nenahradí. Ale to je podle mě nepravděpodobné, USA stále chtějí hrát aktivní roli v NATO, nechtějí ale prostě tolik platit. Mnohem více znepokojující by bylo, kdyby Američané stáhli všechny strategické prostředky a kapacity, zejména pokud by to udělali rychle. Ať už jde o organizaci logistiky, schopnost hloubkového úderu, či zaměřování nebo zpravodajské informace – bylo by znepokojující, kdyby toto zredukovali. Je třeba vést debatu, jak zajistit, abychom si tyto klíčové prostředky udrželi. Ale neobávám se toho. Myslím, že USA si uvědomí, že stabilní Evropa je výhodná i pro USA. Ale myslím si, že my Evropané musíme mnohem rychleji navyšovat výdaje na obranu.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

x