Stačí pár set tisíc a trocha štěstí: některé fondy doplatí penzistům státní příspěvky

Od července přestanou mít důchodci nárok na státní příspěvek k penzijnímu spoření. Někteří přitom nemohou od smlouvy odstoupit, přišli by totiž i o všechny dosavadní příspěvky. Nejen pro ně se však našlo dočasné řešení. Je však třeba mít trochu štěstí a navíc poměrně solidně „naspořeno“. Některé fondy totiž nabízí za státní příspěvek kompenzace, kladou si však různorodé podmínky. Některé fondy však ke kompenzaci naopak nepřistoupily, pro jejich klienty to tak v červnu znamená poslední příspěvek od státu.

Vláda se rozhodla změnami v tzv. třetím pilíři motivovat lidi k ukládání peněz do dosud nepříliš přitažlivého penzijního připojištění. Zároveň s tím však vytvořila poněkud absurdní situaci pro ty, kteří se nechali motivovat už dříve. Dosud si totiž mohli se státním příspěvkem nadále spořit i lidé v důchodu, to od července končí.

Ministerstvo financí to zdůvodňuje tím, že státní podpora má motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk, tedy po přiznání důchodu postrádá smysl a slouží jen jako krátkodobý spořící produkt. Podle pojišťoven tak změna dopadne až na milion lidí, podle ministerstva financí na zhruba 750 tisíc. Jenže pro zhruba 250 tisíc z nich to bude znamenat nepříjemnou komplikaci. Pokud totiž nesplnili zákonnou povinnost spořit alespoň pět let, mají na výběr jen dvě cesty: vybrat si peníze a tím přijít o všechny dosavadní státní příspěvky, nebo do systému do naplnění lhůty stále sypat peníze, ačkoliv k nim už nedostanou žádný příspěvek.

Samotné fondy pak na klienty naléhají, ať smlouvy neukončují, zdůrazňují i další benefity mimo státní příspěvek. A část z nich se pak rozhodla alespoň krátkodobě výpadek státního příspěvku pokrýt. Podle pojišťoven se totiž v otázce odchodu těchto lidí ze systému spoření jedná za celý trh o stovku miliard.

Například KB Penzijní společnost bude klientům a to i těm, kteří si smlouvu přivedou odjinud, automaticky státní příspěvky kompenzovat do konce roku 2025. Ale jen za určitých podmínek: účastník musí mít už ve spoření alespoň 500 tisíc korun a nadále si pravidelně spořit minimálně 300 korun měsíčně. Podobné podmínky pak nabízí třeba penzijní společnost UNIQA, dosud naspořená částka však může dosahovat „jen“ 300 tisíc korun.

Některé pojišťovny pak mluví pouze o individuálních plánech pro klienty, kteří by z toho důvodu chtěli penzijní spoření ukončit, případně se je snaží motivovat dalšími výhodami či samotným zhodnocováním peněz. Část penzijních společností se naopak rozhodla ke kompenzacím nepřistupovat.

Těm tak kromě ukončení smlouvy zbývá doplatit bez státního příspěvku alespoň minimální částky do naplnění pětileté podmínky a čerpat tak alespoň ostatní přiznané výhody spoření. Pracujícím seniorům může stále přispívat zaměstnavatel. Mezi legislativní změny v důchodovém připojištění platné od ledna pak patří i výhodnější režim pro daňové odpočty, nově je možné snížit si základ daně až o 48 000 Kč. Jde o souhrnný limit i pro životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt DIP. Další novinkou je možnost dvou smluv penzijního spoření, kdy účastník nemusí kvůli přechodu ze starého připojištění do nového převádět všechny naspořené peníze.

Všechny účastníky penzijního spoření pak od července čeká změna státních příspěvků a zvýšení limitu pro jejich dosažení. Nově se sjednotí příspěvek podle ukládané částky. Stát začne k měsíčně uloženým částkám mezi 500 Kč a 1700 Kč přidávat jednotných 20 procent. Na nejvyšší státní příspěvek 340 Kč dosáhne ten, kdo si bude odkládat 1700 Kč a více.

Úprava pravidel penzijního připojištění pak patří mezi další do sbírky změn, které se rozhodlo napadnout opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu. Podle ANO je nepřijatelné, že změna dopadne i na smlouvy uzavřené před přijetím normy. Vláda odmítla, aby se omezení vztahovalo jen na nové smlouvy, čímž statisícům občanů dramaticky změnila podmínky v průběhu hry, uvádějí navrhovatelé podání.