Jak se nepodařilo začít přijímačky, proč a co to znamená
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
CENY POTRAVIN
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
Když jsem tu minulý týden psal o novém systému přihlašování se k středoškolským přijímacím zkouškám, které má od letoška probíhat online a na tři školy, a o tom, že si to neděláme snadné už tím, že spuštění bylo naplánovalo na začátek jarních prázdnin a že přihlašovat se ke zkoušce bude možné vlastně jen v jejich průběhu, kdy školy avizovaly, že budou zavřené, schválně jsem sebe i vás ušetřil jakýchkoli svých pochybností, že systém nazvaný Dipsy poběží správně a včas od prvního února, jak bylo avizováno. Říkal jsem si, že nebudu předem ironizovat ani podrývat snahu státu, respektive jeho úředníků zodpovědných v této věci, dopřát společnosti chvályhodný pokrok.
Cokoli předem zpochybňovat je totiž jednoduchý a neproduktivní postoj. Vede nás k vzájemné nedůvěře, nepřispívá k optimistickému pohledu na svět ani k víře, že náš společný statek, tedy český stát, má smysl skutečně tvořivě budovat. Připouštím ale, že jsem pochybnosti o tom, že Dipsy bude řádně spuštěn, měl. Původně totiž systém měl být zkušebně spuštěn patnáctého ledna. K tomu ale nedošlo, na zkoušku se mohli přihlásit pouze ředitelé škol. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí navíc v rozhovoru pro iRozhlas žertoval – z pohledu následujícího vývoje řekněme nešťastně –, že systém „včera večer fungoval a dneska ráno nám ještě nikdo nic nehlásil. Takže trošku legrace.“
Co se stalo 1. února, víme. A překonalo to mou fantazii i očekávání: nejenže se údajně na poslední chvíli ukázalo, že ne všechno funguje (což se může stát a není třeba to nikomu vyčítat ani se mu kvůli tomu smát, ale přece jen – je to trochu podezřelé), ale taky se ukázalo, že Cermat Dipsy vyvíjel sám, najal si na tak důležitou věc jen externisty (zřejmě daň za to, že se na novinku spěchalo), a že mezi nimi byl dokonce syn ředitele firmy (což jsou mravy, o nichž si bylo lze myslet, že patří minulosti – zjevně to byla bláhová domněnka). A zjevně chyběl onen velký zátěžový test.
Pan ředitel Krejčí nakonec nervózní rodiče nešetřil vůbec: když už oznámil, že systém běží bez chyb, to jest je možné do něj nahrávat přílohy (to byl ten ne nepodstatný důvod, proč systém nebyl spuštěn v původně ohlášeném termínu prvního února), dodal, že spuštěn bude v pátek druhého února v pozdějších večerních hodinách, ale že konkrétní čas záměrně nebude předem oznámen. To je sice pochopitelné kvůli obavám, že by se v tutéž chvíli k Dipsy mohli vrhnout skoro všichni rodiče, přetížit ho a znovu shodit. Leč způsob takovéto komunikace, která připomíná náhodnou výherní loterii místo solidní veřejné služby, v pořádku věru není. Obzvlášť po průšvihu ne.
Nečekám teď, že bude problémům konec, protože v sobotu třetího února uživatelé Dipsy hlásili, že než se portál propojí s digitální identitou občana (bez ní v Dipsy dítě na přijímačky přihlásit nelze) a se všemi „základními registry“, trvá to dlouhé minuty. To zvyšuje riziko dalších chyb na straně uživatelů, tedy rodičů. A taky je to konkrétní výsledek práce ministerstva v minulých letech: původně totiž online přihlášky na střední školy měly fungovat už od roku 2022, ale k odložení došlo proto, že ministerstvo je chtělo propojit se vznikajícím Registrem dětí, žáků a studentů. Počítalo se tedy se spuštěním systému v roce 2025 – jenže po loňském průšvihu v Praze a Středočeském kraji, kde hodně dětí a rodičů zůstalo mezi prvním a druhým kolem přijímacího řízení bezradně viset ve vzduchoprázdnu, se tlačilo na zrychlení. Výsledky jsme viděli v minulých dnech.
Ke všem těmto problémům se přidává (nahlas spíše prozatím nevyslovovaná) otázka, zda se loňské trápení rodičů a dětí bude opakovat, nebo ne, tedy zda letos počet středních škol uspokojí počet uchazečů. Pesimisté tvrdí, že ne a že ani online přihlášky problém z loňska nevyřeší: dětí je totiž pořád hodně a poptávaných gymnázií a lyceí nadále málo. Problém s kapacitami škol se nepodařilo vyřešit také proto, že nebyly změněny školské hygienické normy. Nové znění například mělo zrušit povinnost mít v každé třídě umyvadlo nebo mělo umožnit volněji zacházet s toaletami (čili mělo zrušit jejich přísné dělení na holčičí a klučičí – což nutně neznamená je spojovat, nýbrž mít možnost volněji zacházet třeba s tím, kterých bude podle kapacit a potřeb konkrétní školy více).
Jak vidno, středoškolské přijímačky jsou stále živý problém, a to jsme zůstali pořád jenom u načrtnutí několika problémů. Letošní závod přitom sotva začal…