Zemřel význačný americký konzervativec Ed Feulner
NEKROLOG
NEKROLOG: V pátek 18. července zemřel ve věku 84 let Ed Feulner, jeden z nejvýznamnějších amerických konzervativců, zakladatel a desítky let prezident slavné Heritage Foundation.
Je to obrovská ztráta. Nikdo nebyl tak pevný, rozhodný, přesvědčivý americký republikán a konzervativec, zastánce lidské svobody a obhájce svobodného trhu jako on. Byl nedaleko všech amerických republikánských prezidentů – od Nixona a Forda, přes Reagana,
oba Bushe až k Trumpovi. Byl tvrdým republikánem a konzervativcem, ale nikdy se nestal neokonem.
V roce 1989 byl jedním z těch, kteří pochopili význam toho, co se u nás událo a kteří věděli, že musí zemím východní Evropy a bývalého Sovětského svazu pomáhat. Pomáhat myšlenkami, nikoli zahraniční pomocí. Založil pobočku Heritage Foundation i v Moskvě. Uměl mít vliv.
V České republice byl vícekrát. Spolupodílel se na přípravě zasedání Montpelerinské společnosti v Praze v září 2012 a při této příležitosti jsem mu na Pražském hradě udělil Prezidentskou plaketu. Zastával jsem tehdy názor, že jsou vyznamenání k 28. říjnu primárně domácí záležitostí, že je to náš svátek a že v tento den nemají být vyznamenáváni cizinci. Že jsem mu nedal státní vyznamenání dodnes lituji. Mementem pro mne byla vyznamenání v komunistické éře různých velmi sporných osob ze světa, ale i Masarykovo vyznamenání Mussolinimu. Nechtěl a nepotřeboval jsem se nikomu zavděčit. V případě Feulnera toho opravdu lituji.
Psal poměrně jednoduché a krátké, ale velmi hutné texty, které by se daly „tesat do kamene“. Často jsem je citoval. Ze svého republikánského a konzervativního postoje nikdy neuhnul. Byl jedním z těch, kteří způsobili, že jsem se hned v roce 1990 jako první „z
Východu“ stal členem Montpelerinské společnosti. Znal jsem dobře i jeho ženu Lindu, která ho na cestách do zahraničí doprovázela.
Po Ed Feulnerovi bude velká mezera. Už je. Jeho Heritage Foundation není tím, čím bývala za 37 let jeho prezidentování této rozsáhlé instituce. A to nemluvím o Americe jako celku, kterou pro mne vždy symbolizoval.