V uprchlických kvótách jsme podrazili Visegrád
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
SYSTÉM VÝSLUH
Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovš ...
Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s přerozdělováním azylantů napříč EU.
Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit, zhruba půl milionem korun za jednoho azylanta. I dítě pochopí, že kdyby nejprve nebyla nastavena povinnost, nebylo by z čeho se vykupovat.
Tato dohoda byla, jak známo, uzavřena před třemi týdny Radou ministrů vnitra, hlasovalo se většinově, za nás zvedl ruku pro Vít Rakušan. Konečné podoby dohoda dozná při jednání s Evropským parlamentem. Tudíž se na summitu hlav států ve čtvrtek a pátek v Bruselu mělo jen přijmout jakési posvěcující komuniké.
Maďar Viktor Orbán a Polák Mateusz Morawiecki využili toho, že na summitech premiérů se rozhoduje jednomyslně, a ani po jedenácti hodinách jednání ostatním nedovolili přijmout závěrečné komuniké. Chyběl jim v něm závazek, že o věcech týkajících se imigrace se opět začne rozhodovat jednohlasně.
Premiér Fiala se od Morawieckého a Orbána distancoval. Kdo prý u nás chce, abychom v té věci ladili postup s Polskem a Maďarskem, „opravdu neví, o čem mluví“. Tyto dvě země totiž svým požadavkem vrátit do rozhodování o azylové politice jednomyslnost blokují komuniké, do něhož se našemu premiérovi podařilo dostat zmínku o dodatečném příspěvku Unie členským zemím na uprchlíky z Ukrajiny. Navíc prý jsme s Dánskem, Rakouskem a dalšími prosadili i konání části azylových řízení mimo EU a návraty nelegálních migrantů do zemí, přes něž se k hranicím EU dostali. Tyto zásadní výdobytky prý Morawiecki s Orbánem ohrožují, jdou tudíž –premiérova slova – proti našim zájmům. Babiš hájí maďarský národní zájem proti českému.
Nechme stranou, že v druhém bodě Fiala přímo balamutí veřejnost. Plány na azylová centra ještě před branami EU a na okamžitou relokaci lidí z některých zemí (typu Albánie nebo Gruzie) mimo Unii byly hotovy a v podstatě odsouhlaseny dávno předtím, než k nim náš premiér vůbec mohl přičinit poznámku. Ví to každý průměrně obeznámený čtenář zahraničních médií.
Ale Fiala hlavně dává najevo, že několik set milionů nebo několik miliard korun má přednost před návratem kompetence v přistěhovalecké politice z Bruselu domů. Přistoupil tím na rošádu s Babišem, ovšem je to rošáda jen poloviční. Babiš zůstává tam, kde spolu s Bohuslavem Sobotkou stáli v roce 2015. Zato Fiala, který se tehdy jel do Maďarska demonstrativně procházet podél Orbánova plotu na vnější hranici EU, svou pozici „napravo“ od Babiše vyklidil a zaujal místo po jeho levici. Toto prohození pozic bude Babiše dál vtahovat do jakoby konzervativních souvislostí a Fialu naopak dál do středního proudu. Asi si takový vývoj původně nepředstavoval, ale aby to tak nedopadlo, musel by býval aktivně kormidlovat, nenechat se pasivně unášet proudy. Spolu s Bratislavou, která se hrozí toho, že se maďarsko-polský vzdor stane špatným příkladem pro další země, jež se pak, ó hrůza, na jiných summitech budou vzpouzet v jiných záležitostech, je 5K–Praha slabší polovinou Visegrádu. Česko–Slovensko se podrobilo.
A když pouhá vidina několika rychlých miliard z evropských fondů vede k rezignaci na jeden ze základních znaků suverénního státu, jaká asi musí být nejistota ve vládě pětikoalice nad vyhlídkami státního rozpočtu?
PLATY JAKO V NĚMECKU
KOMENTÁŘ