Ve Zlatých horách na Jesenicku leží nevytěžené zlato za 30 miliard

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor dnes zveřejnil státní podnik Diamo.

Zlato se v Česku už tři desítky let netěží. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě zlata staví odmítavě.

Náměstek pro suroviny a rozvoj ve státním podniku Diamo Ladislav Pašek dnes novinářům řekl, že průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25.000 tun zinku, 5600 tun mědi a 1600 olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale pravděpodobně vyšší. Údaje ze starých vrtů u Zlatých Hor totiž naznačují, že některá místa bohatá na kovy dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Podle Paška se pod zemí v okolí Zlatých Hor nachází zajímavé množství kovů, které mohou mít v budoucnu strategický význam.

Pašek řekl, že Diamo splnilo úkol prozkoumat ložisko a stanovit jeho vydatnost. O případně obnově těžby zlata či dalších kovů musí rozhodnout vláda. Zda by těžba zlata u Zlatých Hor byla ekonomicky rentabilní, napoví chystaná studie proveditelnosti. Hotová má být příští rok na jaře. „Naším úkolem je zjistit stav ložiska a přinést fakta. Teď je prostor pro další odborné a veřejné diskuse,“ dodal Pašek.

Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy složené z různých prvků včetně zlata. Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. „Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly, už tady máme tady největší firmu na Jesenicku a investovali jsme nemalé peníze do turistického ruchu,“ podotkl.

Výrazný nárůst zásob nerostů u Zlatých Hor oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území. „Především úspěšná validace v minulosti provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově provedených vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek a byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě díky rostoucí ceně strategických komodit je dnes ekonomicky využitelná ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika málo lety,“ řekl Pašek.

V Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů je v nich celkem 77 tun zásob, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo. Těžba zlata v Česku skončila v polovině 90. let minulého století.