„O Fremrovi by se nemělo ani hlasovat, Hrad si ho měl přezkoumat.“ Prezidentův člověk dál jitří rány
Jen poslední hodiny před hlasováním Senátu o nových ústavních soudcích vyplouvají na povrch další detaily o kandidatuře někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra. Ten je některými kritizován za podíl na podle všeho zpolizitovaném soudním procesu a také za přístup k politice Izraele a Spojených států. Nominanta prezidenta Petra Pavla ve středu čeká těžké hlasování senátorů, proslýchá se ale také, že Fremr sám odstoupí, zatímco Pražský hrad uvedl, že celou věc vyhodnocuje.
Pavlův kandidát má bohatou minulost. Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil na jednu stranu jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu a byl součástí Mezinárodního trestního soudu. Je také místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Na stranu druhou mu někteří vytýkají členství v KSČ. Zajímavé také je, že vynesl poslední rozsudek smrti v Československu, ten však nakonec nebyl vykonán.
Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988. Ten je označován za jeden z posledních zpolitizovaných soudních procesů v Československu.
ODS se staví proti
Nejsilnější strana vládní koalice ODS už dříve avizovala, že má s Fremrovou nominací problém. „Myslím, že skutečně už dospěla doba do momentu, kdy jmenovat ústavním soudcem někoho, kdo vstoupil do komunistické strany v říjnu 1989, je na pováženou,“ sdělil deníku Echo24 europoslanec a člen širšího vedení strany Alexandr Vondra,
„Člověk, který se jako mezinárodní právník snažil torpédovat právní pozice našich klíčových spojenců, jakými jsou USA a Izrael, nemá na Ústavním soudě co pohledávat. To je pak takový konzervativec sovětského střihu, ale ne, jak si představuji konzervativního právníka,“ dodává s tím, že senátoři ODS se postaví spíše proti. V 81členné komoře mají občanští demokraté 23 členů, v klubu s TOP 09 dokonce 36.
Právě senátorka zvolená za občanské demokraty Hana Kordová Marvanová poměrně ojediněle hlasovala v ústavně právním výboru horní komory proti Fremrově nominaci.
„Myslím si, že prezidentská kancelář měla ten návrh pořádně přezkoumat. Teď to děláme na poslední chvíli a nemůžeme se tedy pana doktora Fremra ani zeptat, protože slyšení ve výboru už proběhlo. Považuji za chybu, že se s tím nějak nevypořádali. Kdybych mohla něco navrhnout, myslím si, že by se v tuto chvíli o panu doktorovi ani nemělo hlasovat, protože by se všechny tyto věci měly vyjasnit,“ sdělila redakci.
„Za poslední dny jsem se dostala i k dalším informacím, které na výboru nezazněly,“ doplnila. Podle ní je chybou, že se justiční případ Olšany nevyřešil dříve a že se Hrad primárně nesoustředil na zcela bezúhonné kandidáty.
Odstoupí Fremr?
Mezitím se podle zdrojů redakce uvažuje o tom, že by Fremr mohl odstoupit.
V případu Olšanských hřbitovů šlo o vandalismus na čestném pohřebišti sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech v Praze. Dopadené tři muže pak trestní senát pod Fremrovým vedením odsoudil jako „nepřátele socialistického státního a společenského zřízení“ na 5 až 8 let vězení. K získání doznání údajně tehdejší Státní bezpečnost použila fyzický a psychický nátlak a má se za to, že rozsudek padl pod vlivem StB a v souladu se zájmy tehdejší komunistické strany.
V souvislosti s tím Fremra mnozí kritizovali. Ozvali se kupříkladu disident John Bok nebo spisovatel Petr Pazdera Payne. „Je určitě nesporné, že JUDr. Fremr je osobnost s vysokou odbornou autoritou, která může vyvolat i dojem, někdy ovšem mylný, že se váže i s autoritou mravní. Je lidské chybovat, ale justiční zločin není chybou. Je tím, čím je, zločinem. A Vy byste v tomto případě jmenoval zločince ústavním soudcem,“ píše Bok v dopise, který má redakce k dispozici.
Pražský hrad na dotaz deníku Echo24 reagoval s tím, že kritiku vnímá.
„Prezident Pavel navrhuje kandidáty po konzultacích s experty a pečlivém zvážení všech okolností. Zároveň vnímá veřejnou diskusi, která se během procesu nominace přirozeně otevírá – včetně toho, zda se neobjeví informace natolik závažné, že by zásadně zpochybnily kvalitu navrhovaných kandidátů nebo jejich důvěryhodnost. To platí i o informacích, které zaznívají ve veřejné debatě v souvislosti s nominací Roberta Fremra, a které průběžně reflektujeme. Zatím se však neobjevily žádné nové skutečnosti, které by byly natolik zásadní, že by prezident Pavel zvažoval stažení nominace,“ uvedla prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.
Sám soudce svou někdejší roli zpětně reflektuje. „Nevstupoval jsem do strany z kariérismu ani naivity, nechtěl jsem si komplikovat život,“ řekl k tomu senátorům. Označil to za „nestatečné“ rozhodnutí a za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí. Fremr se pokládá za konzervativce. „Naše demokracie je ohrožena, kdykoli ji pokládáme za samozřejmost,“ poznamenal.
Pokud se nic nezmění, mělo by plénum Senátu o nominacích rozhodovat 2. srpna. Na jednání dorazí i prezident Pavel.
