Nejsou Sudety jako Sudety. Kde a proč těžil hlasy Babiš

Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nasbíral v prvním kole prezidentských voleb v Sudetech příznivé „skóre“. Situace tak do velké míry kopíruje předchozí prezidentské volby, není však zcela černobílá, někteří upozorňují například na viditelný kontrast mezi některými horskými oblastmi a těmi „podhorskými“. Mezi největšími městy pak zase vystupuje Ostrava, v které Andrej Babiš získal výraznou převahu nad ostatními.

Andrej Babiš skončil v prvním kole těsně za bývalým vysokým představitelem armády a NATO Petrem Pavlem a pomohla mu k tomu podle odborníků i vysoká mobilizace chudší části republiky. Socioekonomická situace v oblasti Sudet ovlivňuje volební chování dlouhodobě a podle politologa Jana Kubáčka se i tentokrát přikláněla karta na stranu „opozičního“ kandidáta.

„Situace je de facto obdobná jako před pěti, deseti lety. V drtivé většině tohoto příhraničního pásu se projevují horší životní podmínky, vysoká míra exekucí, horší dostupnost služeb státu, typově v oblasti zdravotnictví, veřejné dopravy, státu jako celku. Ta frustrace nebo míra znepokojení a obavy z budoucnosti se projevila jasnějším příklonem a podporou Andreje Babiše jako opozičního kandidáta,“ řekl deníku Echo24 Jan Kubáček. Podle něj Andrej Babiš nezískával na nějakých překvapivých místech, spíše překvapil silnou schopností už v prvním kole oslovit nevoliče či ty, kteří volí velmi málo. To přitom bývalo až doménou druhého kola.

Podle něj hraje Andreji Babišovi do karet jak to, že témata blízká situaci Sudet dokázal dlouhodobě držet i to, že se spolu s tím seběhla jeho role „v opozici“ současné vládě. „Drží to optikou zvýšení důchodů, toho, že v době jeho vlády došlo k určitému zmírnění situace v oblasti exekucí, ale samozřejmě tam dominuje primárně ten opoziční, protivládní hlas, s tou jeho opoziční rolí to ještě zesílilo. On není ten, který by tam dramaticky situaci změnil, na druhou stranu byl s tím regionem v kontaktu, rétoricky jejich témata zdvihal, to mu pomáhá a mnozí mu to kvitují,“ dodal Jan Kubáček s tím, že podobně je to i s úspěchem Andreje Babiše v Ostravě či například v Ústí nad Labem.

Podle fyzického geografa Jana Lenarta z Ostravské univerzity lze pozorovat i další zajímavé rozdělení v rámci Sudet, tedy, že výrazně vyšší podporu měl Andrej Babiš v podhorských oblastech oproti těm horským. Zatímco ve značné části podhorských oblastí měl Andrej Babiš jednoznačnou převahu nad 50 %, v horských oblastech se přes tuto příčku nepřenesl. „Z hlediska historického vývoje přitom horské území Sudet i s tím podhorským byly do jisté míry stejné. Odsun proběhl stejně. Ale možná se ukazuje nějaký náznak, že už v tom horském území dochází ke změně struktury obyvatel,“ řekl deníku Echo24 Jan Lenart s tím, že je však důvody potřeba podrobněji analyzovat.

Ve velkém kontrastu s podhorskými oblastmi jsou však podle něj i některé lokality, které nelze považovat za turisticky atraktivní lokace či známá střediska. „Zajímavý je pak ještě uhelný region Karvinska, který nikdy nebyl součástí Sudet, ale proběhlo tam vykořenění obyvatelstva tím, že se vystěhovávala celá města a vesnice kvůli těžbě černého uhlí, je tam zdevastovaná krajina, tam také Babiš získává výrazně nad 50 %,“ dodal Jan Lenart.

Podle politologa Jana Kubáčka však ani v případě horských oblastí nemusí jít o nějaké vybočení z trendu minulých voleb. „Platilo to i v minulosti. Jsou tam konzervativnější voliči, jsou zvyklí na drsnější život, na to, že si musí pomoct sami, fungují tam hodně malé služby, živnostníci. Příliš výjimek jsem neviděl, když se podíváte na logiku Jizerek, Krkonoš, Krušných hor, de facto všech příhraničních hor, tam dlouhodobě jsou ochotní podporovat alternativu. Jsou zvyklí fungovat hodně samostatně, nespoléhají se tolik na stát. Na tu rétoriku tedy tolik neslyší. Vždycky tam bodovaly spíše středopravicové strany, někde strana lidová, případně regionální starostové. V minulosti tam bodoval Karel Schwarzenberg, pak střídavě Michal Horáček, Jiří Drahoš, teď tam bodoval Petr Pavel.“ dodal Jan Kubáček.

Podle politologa z Institutu SYRI Romana Chytilka byla rozhodující nehledě na specifický region ekonomická úroveň obyvatel či obecně kvalita života v určitém místě. „ Andrej Babiš měl kampaň před prvním kolem založenou hodně na kritice vlády, takže není divu, že s největší převahou vyhrával ve městech s nejnižší kvalitou života, kde argument, že se vláda o lidi nestará, mohl víc rezonovat. Ostrava je v žebříčku kvality života v českých městech na 171. místě, zatímco například Praha na druhém a Brno na pátém. Města v bývalých Sudetech jsou v žebříčku kvality života také typicky stále spíš nízko. Ve městech s nejvyšší kvalitou života vyhrával Pavel, často s výsledky na 50 %, naopak v nejnižších (například Orlová) by volby již v prvním kole vyhrál Babiš,“ uvedl pro deník Echo24 Chytilek.

Na roli životních podmínek či exekucí ukazuje i analýza společnosti PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem. Andrej Babiš podle sociologa Daniela Prokopa v prvním kole prezidentských voleb jasně vyhrál v obcích s vyšší mírou chudoby, exekucí a nižší mírou vzdělání a socioekonomického rozvoje. V obcích, kde je více chudoby, získal Babiš podle analýzy PAQ Research v prvním kole prezidentských voleb okolo 41 procent hlasů. Pro Pavla v nich hlasovalo okolo 32 procent voličů. V místech s nejnižší mírou chudoby podle indexu agentury PAQ volilo Babiše jen 29 procent lidí, kdežto Pavla 39 procent. Podobná byla situace v obcích podle míry exekucí.