Žaloby jako nástroj politického boje. Jejich míra je unikátní

V letošních volbách se možná s vyšší frekvencí než v minulosti používají jako nástroj politického boje nejrůznější žaloby a trestní oznámení. Na jedné straně jsou typy žalob, které se týkají základního fungování demokratického systému, především ve smyslu tzv. skrytých koalic. O těch rozhodl tento týden Ústavní soud v tom smyslu, že nejsou protiústavní. Na druhé straně jsou pak ale různé manifestační podání typu návrhu Tomia Okamury na zrušení TOP 09 a STAN. Ty podle expertů ve volebním boji škodí.

Ústavní soud ve středu rozhodl o přípustnosti takzvaných skrytých koalic, tedy nástroje, který v letošních volbách využívá především hnutí Stačilo!, SPD se svými partnery a také Piráti se Zelenými. Na první dva zmíněné subjekty podala žaloby a následně stížnost k Ústavnímu soudu strana Volt Česko. Ta se v předvolebních průzkumech neobjevuje, jelikož ji respondenti nezmiňují dostatečně často. Podle představitelů Stačilo! a SPD tak strana žaloby použila pro své zviditelnění, což ale Volt odmítá. Žalobu na Piráty pak podal šéf Přísahy Róbert Šlachta. Hnutí se také pohybuje pod vstupem do sněmovny.

Objevily se ale i další možnosti využití justice k předvolebnímu boji. Šéf SPD Tomio Okamura například podal podnět ke zrušení hnutí STAN a TOP 09 z důvodu, že na svou činnost údajně inkasovala značné finanční prostředky z korupce a organizovaného zločinu. „Vyplývá to z informací z právě probíhajícího soudu v kauze Dozimetr,“ uvedl Okamura na síti X. Mluvčí uskupení Lenka Čejková v úterý také řekla, že hnutí zároveň požádá soud i dozorujícího státního zástupce, aby neprodleně detailně prověřili, v jakém rozsahu strany benefitovaly z výnosů z trestné činnosti, a případně vydali odpovídající zajišťovací příkazy.

Místopředseda hnutí STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák pro Echo24 řekl, že „Okamura chce zakazovat politické strany, komunisti Ústav pro studium totalitních režimů“ (více jsme psali zde). „To všechno jsou důvody, proč je potřeba mobilizovat nerozhodnuté voliče a dosáhnout ve sněmovně stojedničky bez extrémistů,“ prohlásil Dvořák. I samotná kauza Dozimetr, stejně jako Čapí hnízdo do voleb výrazně promlouvají.

Živá je také kauza žaloby na Tomia Okamuru kvůli plakátu s „chirurgy z dovozu“ ze strany Jiřího Pospíšila (TOP 09). Státní zástupce Okamuru obžaloval z podněcování nenávisti. Jak Okamuru, tak šéfa ANO Andreje Babiše, bude muset kvůli jejich kauzám vydávat nová sněmovna znovu ke stíhání, což se také stalo předmětem spekulací a předvolebního boje, zvláště když Okamura deníku Echo24 řekl, že je „upřímně proti Babišovu vydání“.

Naposledy ve středu pak KSČM oznámila, že dvojka na kandidátce Stačilo! v Praze Petra Prokšanová podala trestní oznámení na ministra zahraniční Jana Lipavského (nestr.) kvůli jeho postoji ke Gaze. Lipavský následně deníku Echo24 vzkázal, že „komunisté opět chtějí zavírat svoje oponenty do vězení. Přijďte v pátek na moji debatu, než mě zavřou,“ řekl Lipavský.

Justice se stává běžnou součástí politické kampaně

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že co se týká „využívání soudů“, je potřeba rozlišovat různé verze. „Jednak jsou i v těchto volbách podání, která se nějak týkají možností stran kandidovat a podmínek, za nichž se to má stát. Ta nejsou novinkou, vybavuji si například, že o tom, zda je tehdy kandidující strana „LSNS-Svobodní demokraté“ koalicí, či nikoliv, rozhodoval Ústavní soud již v polovině devadesátých let a podání, týkající se volební soutěže, řeší pravidelně. Toto tedy jistě není nic nezdravého, naopak tady soudy hrají důležitou roli při podpoře svobodné a férové soutěže politických stran,“ uvedl Chytilek.

Jinak je to podle něj s některými „manifestačními“ podáními. „Ta kvalitě demokracie nijak neprospívají. Nejde jim o volební spravedlnost, jako svůj účel mají pouze napřímit pozornost voličů na domnělé či skutečné prohřešky konkurenčních stran a politiků a soudy se v nich stávají pouhým instrumentem, jak to udělat. Samotný výsledek, ke kterému se dospěje většinou dlouho pro volbách, v tomto ohledu není důležitý,“ dodal Chytilek s tím, že to jistě není úplně zdravá situace, kterou přiživuje často nedostatečné právní vědomí voličů. „Ti mohou mít tendenci pohlížet na někoho, koho prověřuje na základě něčího podání policie, či se jím musí zabývat soudy, jako na podezřelého či rovnou viníka, což mu samozřejmě může škodit ve volebním boji,“ míní expert.

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci Echu řekl, že trestní oznámení, soudy a neschopnost politiků rozhodovat ústí k žádostem na Ústavní soud. „Do značné míry to odpovídá pojetí politiky, kdy je upřednostňována forma před obsahem. Výhrůžky soudem jsou pak spíše projevem politiky jako show, než že by měly reálný základ. Politice se mylně domnívají, že jim to pomůže v jejich vážnosti,“ uvedl Šaradín.

Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy redakci sdělil, že taková míra politického boje skrze justici je v těchto volbách skutečně unikátní. „Obvykle se soudní cestou řeší záležitosti až po volbách, nejčastěji přepočty hlasů. Současná situace je výjimečná především množstvím podání. Společným jmenovatelem těchto kroků je, že pocházejí od politicky méně významných subjektů, které se tak snaží zviditelnit,“ míní Malý.

V případě Petry Prokšanové jde podle něj navíc o pokus předehnat Janu Maláčovou v rámci preferenčního hlasování, což potvrzuje i její dlouhodobá osobní kampaň. „Podávání podnětů a oznámení se tak stává součástí volební strategie, je to nástroj nenákladný, ale s potenciálem získat značnou mediální pozornost,“ dodal Malý.