Obyvatelé Belgorodu si stěžovali na protiletecké kryty. „Chybějí informace o tom, kde jsou klíče“

Při ukrajinském ostřelování ruského pohraničního města Belgorod 30. prosince – den po nejmasivnějším ruském útoku na ukrajinská města v posledních měsících – zahynulo 25 lidí, včetně pěti dětí, více než stovka osob byla zraněna. Obyvatelé města si stěžovali na uzamčené protiletecké kryty: během ostřelování nebylo možné se schovat do sklepů, píše ruská redakce britské stanice BBC a ptá se, proč jsou lidé připraveni o možnost ukrýt se v bezpečném místě a co dělají úřady.

Úřady označily ostřelování za nejhorší od začátku války. Zasaženo bylo sportoviště Dinamo, obchodní dům Belgorod i kluziště v centru města. Poplach zazněl až 30 minut po začátku ostřelování, řeklo několik místních obyvatel serveru Novaja gazeta Jevropa. Ten den ve městě poprvé zapnuli sirény jinak než cvičně. Okna mnoha domů rozbila tlaková vlna. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov varoval před dalším útokem a vyzýval obyvatele, ať se odeberou do krytů.

„Problém je v tom, že kryty ve sklepích jsou zamčené,“ řekl BBC jeden z místních, přejmenovaný kvůli bezpečnosti na Alexandra. „Na dveřích do některých sklepů je papír s číslem telefonu člověka, který má klíč. Nejhorší možností je klíč u šéfa správcovské společnosti, protože během svátků nikdo nebyl v práci,“ dodal.

I další den, 31. prosince, zůstaly sklepy ve městě uzamčeny. Jedna z obyvatelek zveřejnila video natočené u zavřeného krytu v Čapajevově ulici. Na dveřích bylo napsáno, že klíč je v UK SP DSK-Centr. „Co to je, kde to je? Netuším,“ říká autorka videa. „Možná někdo přijede za hodinu a otevře, až všichni padnou,“ dodala.

Obyvatelé Belgorodu se zlobí, že ani po téměř dvou letech války ministerstvo pro mimořádné situace nezveřejnilo seznam adres krytů. „Jak je to možné?“ ptá se na sociální síti uživatelka Anžela gubernátora Gladova. Dodala, že oblastní správa ministerstva jí tvrdila, že žádné údaje o krytech nemá, a tak se ptá, zda se má domáhat informací o zavřených krytech u správcovských firem a co si mají počít lidé, kteří do města přijeli třeba za příbuznými.

„Ve městě Staryj Oskol jsou všechny kryty zamčené. Chybějí informace o tom, kde jsou klíče. Nejsou ani žádné ukazatele. Správa nic nedělá. Pokud nás budou ostřelovat, nevíme, kam se schovat,“ píše uživatel Sergej.

Problémy s kryty v Belgorodu jsou od začátku války, míní Julija, jejíž jméno bylo kvůli bezpečnosti změněno. „Jsem strašně naštvaná: všichni o tom mluvili, ale problém s kryty se ukázal v plném světle, až když se objevili mrtví. Přestože před půldruhým rokem, kdy střela zasáhla výškovou budovu v Gubkinově ulici, všichni hledali kryty – a všechny byly zamčené. Není kam se ukrýt – přesněji, kryty jsou, ale nikdo neví kde,“ prohlásila.

V Belgorodu skutečně nejsou oficiálně fungující kryty. Krátce po vypuknutí války šéf oblastní správy ministerstva pro mimořádné situace Sergej Potapov to vysvětlil tím, že v takovém případě by ukrajinská armáda mohla úmyslně zasahovat kryty. Nicméně některé zařízené kryty se ve městě přece jen vyskytují, jsou ale určeny pouze pro pracovníky některých podniků a obyvatelé neznají jejich adresy.

Jak si počínat při ostřelování vysvětluje video, které rozšiřují městské úřady, sociální sítě a média. Lidem se především doporučuje, aby schovali co možná nejníže, do sklepa, anebo k sousedům na přízemí, aby se vyhýbali oknům, nezůstávali na schodištích a nepoužívali výtahy a dopravní prostředky. Nejbezpečnější místností bývá koupelna. Ti, koho ostřelování zastihne na ulici, si mají lehnout a odplazit se do krytu, anebo se přitisknout k obrubníku, plotu či nějaké betonové konstrukci.

„Během ostřelování hodně lidí nejde do sklepů, protože je už nebezpečné přebíhat přes ulici, a raději se schovávají v koupelnách. Známí z Ukrajiny mi ale řekli, že to je špatný nápad. Jsou tam trubky s horkou vodou. V případě zásahu hrozí popáleniny i uhoření zaživa,“ říká Julija.

Ostřelování Belgorodu pokračovalo 2. ledna, kdy o život přišel sedmadvacetiletý muž. Jel autem a vedle vozu explodoval granát. Na místě podlehl zraněním způsobeným střepinami.

Během ostřelování mnozí obyvatelé Belgorodu otvírali vchody do domů, aby se kolemjdoucí mohli schovat, líčí Alexandr. Jeho kamarád kavárník personál, hosty i lidi z ulice odvedl do sklepa svého podniku. „Pomáháme si navzájem,“ řekl.

V Belgorodu 3. a 4. ledna zavřeli největší nákupní střediska a kina. Úřady lidem doporučili zůstat doma. „Město teď vypadá jako po vymření. Na ulicích je málo lidí i aut. Poprvé jsou ve dvorech domů prázdná parkovací místa. Lidé odjíždějí. Vládne panika, nikdo neví, co bude,“ líčí Alexandr.

Večer 3. ledna gubernátor Gladkov oznámil záměr evakuovat asi 600 (ze zhruba 334.000 obyvatel města – pozn. ČTK), protože v okolí jejich domů se našla nevybuchlá munice. Situaci se zamčenými kryty nekomentoval. Ale na svém účtu na sociální síti pravidelně doporučuje obyvatelům, aby se schovali do krytů, jakmile zazní sirény varující před nebezpečím. Ruská redakce BBC požádala tiskovou službu gubernátora o vyjádření, ale dosud jej neobdržela.

Ruský prezident Vladimir Putin označil ostřelování Belgorodu z raketometů za teroristický čin. Raketomety ve válce používají obě strany. Podle ukrajinských úřadů ruská armáda široce používá tyto zbraně nejen k ostřelování pozic vojsk, ale i k ostřelování měst. Například 26. prosince z raketometů Grad ostřelovala Cherson. Grad přitom používá neřízené rakety, a je to tedy daleko nevybíravější a méně přesná zbraň, než ukrajinský raketomet Vilcha, který podle ruského ministerstva obrany posloužil k ostřelování Belgorodu. Rakety Vilcha jsou svými parametry blízké ruskému raketometu Tornado-S. Ministerstvo také tvrdilo, že k ostřelování Belgorodu posloužil i český raketomet Vampire.

Belgorodská oblast je pravidelně ostřelována od začátku války. Za smrt či zranění lidí a za poškozený nebo zničený majetek nikdo nenese odpovědnost. Neohlásili ani jediné odvolání místních představitelů kvůli ostřelování, ani nezazněly žádné důtky za špatnou přípravu.

„Úřadům jsou obyvatelé Belgorodu ukradení, stejně jako obyvatelé (pravidelně ostřelovaného pohraničního městečka) Šebekino a další,“ stěžuje si Julija. Podle ní není naděje, že se bezpečnost ve městě zlepší.

Od května 2022 podle místního listu Fonar zahynulo kvůli ukrajinskému ostřelování 96 lidí.

„Ostřelování bude určitě pokračovat. Co se změní? Postaví kryty? Možná postaví do latě držitele klíčů od sklepů. Po předchozím ostřelování už dělali cvičení, aby je naučili, že sklepy mají být odemčeny. Teď vidíme, že to byla Potěmkinova vesnice,“ dodala Julija.