Banky mají dodat data klientů úřadům. Co o nás prozradí?

Úřady práce už smí ze zákona prolamovat bankovní tajemství a přímo od bank získávat údaje o klientech, kteří žádají o některé ze sociálních dávek. Banky však zatím marně čekají na technické řešení ze strany ministerstva práce. To se podle vyjádření pro deník Echo24 snaží zprovoznit komunikaci mezi úřady a bankami v „co nejkratším možném termínu“.

Po zprovoznění nové komunikace mezi bankami a úřady práce půjde o první ukázku toho, jak bude nová forma sdílení informací o klientech bank vypadat v praxi. To je důležité proto, že by se stejný přístup už od příštího roku mohl týkat i žadatelů o novou „superdávku“, tedy třeba i statisíců domácností, které užívají příspěvek na bydlení.

Ačkoliv ze zákona nová povinnost bank platí od července, stále se čeká na technické řešení. „MPSV v současné době intenzivně pracuje na nastavení technického rozhraní pro efektivní komunikaci mezi Úřadem práce ČR a bankovními ústavy. Činíme veškeré kroky k tomu, aby byla komunikace mezi Úřadem práce ČR a bankovními ústavy plně zprovozněna v co nejkratším možném termínu a mohla tak co nejefektivněji přispívat k hladkému výkonu agendy v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi. Příprava tohoto rozhraní je součástí širšího komplexu IT projektů, které MPSV vyvíjí,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Jakub Augusta.

Podle něj jde však pouze o možnost, nikoliv povinnost, jak si ověřit informace o žadatelích či například jejich rodinných příslušnících. „Úřad práce ČR nadále může postupovat jako doposud a získávat potřebné informace na základě výzvy. Tento přístup zajišťuje, že Úřad práce ČR má přístup k nezbytným informacím pro posouzení nároků na dávky, a to i před úplným spuštěním nového technického rozhraní,“ dodal Jakub Augusta.

Nová možnost prolomit bankovní tajemství budí pozornost ze dvou důvodů. Zaprvé, ministerstvo práce v čele s ministrem Marianem Jurečkou předlohu dlouhodobě obhajovalo s tím, že vlastně o žádné prolomení bankovního tajemství nejde a úřady se v žádném případě nebudou zajímat o to, jak konkrétně lidé nakládají s penězi na svých účtech. I s tím prosadil předlohu, která obsahuje poměrně vágní formulaci toho, co úřady práce mohou po bankách chtít. A přesně, jak kritici upozorňovali, hned po prosazení novely přišel ministr Jurečka s prováděcí vyhláškou, která banky zavazovala ke sdělování detailů o jednotlivých transakcích klientů.

Po tvrdé kritice od organizace Iuridicum Remedium, Spolku pro ochranu osobních údajů či řady institucí jako je Nejvyšší soud a Úřad pro ochranu osobních údajů ministerstvo od této úpravy ustoupilo a ve vyhlášce zůstala poptávka pouze po zůstatcích na účtech žadatelů či společně posuzovaných osobách, tedy často kupříkladu rodinných příslušnících. Příslušné instituce pak kontrovaly ministerstvu i v tom, že jde rozhodně o neproporční prolomení bankovního tajemství.

Zadruhé budí pozornost to, že zatímco nynější úprava cílí pouze na dávky v hmotné nouzi, brzy se může prolomení bankovního tajemství dotknout až milionu lidí. Ministerstvo práce se do začátku příštího roku snaží prosadit tzv. „superdávku“, tedy sjednocení čtveřice dávek, a to včetně nyní populárního příspěvku na bydlení. Zákon revidující nynější systém dávek pak stejný paragraf k prolomení bankovního tajemství obsahuje také.

Nyní už platná novela zákona o státních sociálních službách tak poprvé ukáže, jak bude nová možnost získávat detaily o účtech a financích žadatelů o dávky uplatňovaná v praxi. Povinnost samotná vstoupila v platnost už od 1. července letošního roku. Systém na to však na konci října ještě není připraven.

Jak postupovat v praxi upravuje zmiňovaná prováděcí vyhláška, v níž je specifikovaný formát datové zprávy. Zatímco původní verze požadovala po bankách zaslat i detaily jednotlivých transakcí, jejich výši a popis, nynější verze vyhlášky specifikuje mírnější narušení soukromí žadatelů o dávky. Banky mají veskrze informovat o všech účtech žadatele či posuzovaných osob, typu účtů, v jaké jsou vedeny měně a jaký je na nich zůstatek ke konkrétnímu datu.