Nobelova cenu za fyziku: za strojové učení a využití umělé neuronové sítě

Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to dnes oznámila švédská Královská akademie věd.

"Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí," uvedla akademie. "Práce laureátů již přinesla velký užitek. Ve fyzice využíváme umělé neuronové sítě v celé řadě oblastí, například při vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi," říká Ellen Moonsová, předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku.

"Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot," vysvětlila akademie věd.

Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu Kč).

V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Maďar působící v Německu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.

V pondělí získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají zásadní vliv na regulaci genů.