Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil, že se nehodlá ucházet o funkci volebního lídra sociální demokracie (SPD). Na videu zveřejněném na sociálníc ...
Hlavním tématem právě probíhajícího summitu NATO ve Vilniusu je případné členství Ukrajiny v Alianci. Dá se očekávat ostrá diskuse. Východní křídlo, tedy baltské státy, Polsko, ale i třeba Česká republika, tlačí na co nejrychlejší a nejjednodušší přijetí Kyjeva. Naopak některé západní státy, například Německo, ale i USA, se k tomu staví značně zdrženlivěji. Ptají se, nakolik je členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci vlastně v jejich zájmu.
Nejkoherentnější argument proti vstupu Ukrajiny do NATO vyšel v magazínu Foreign Affairs. Nad tím, zda Kyjev v Alianci je v českém zájmu, přemítal i kolega Daniel Kaiser. Jednoznačně je.
Často se uvádí, že jednou z hlavních příčin ruské invaze je snaha zabránit rozšíření Severoatlantické aliance. Pokud je to pravda, ukazuje se, že je to ten nejkontraproduktivnější krok ze všech. Od zahájení invaze do NATO vstoupilo Finsko, vstup Švédska se dá očekávat v dohledné době a o přijetí Ukrajiny by se reálně nikdy neuvažovalo, kdyby ji Rusko nenapadlo. Jistě, je tu příslib přijetí Ukrajiny z roku 2008, ale před válkou se jednalo o cár papíru, u kterého nikdo nepředpokládal, že někdy bude naplněn.
Ve skutečnosti členství Ukrajiny v NATO je pouze podružný důvod invaze. Jak říká o Vladimiru Putinovi britský expert na Rusko Mark Galeotti v rozhovoru, který vyjde v Týdeníku Echo tento týden: „Nemyslí si, že Ukrajina je opravdová země. Podle něho je to napůl odpojená část širšího Ruska. Nemyslel si, že jeho akce na Ukrajině povede k válce. Opravdu věřil, že Ukrajinci přijmou nastolení loutkové vlády a návrat do lůna matičky Rusi. Nemyslel si, že riskuje.“
Putin je proti členství Ukrajiny v NATO, jelikož dobře ví, že by to znamenalo stopku jeho ambicím obnovit ruské impérium v celé jeho velikosti. Není však sebevrah a do přímého konfliktu s NATO nikdy nepůjde. Proto pobaltské státy jsou v bezpečí, i když se jedná o mnohem menší sousto, než je Ukrajina, a Finové nyní mohou klidně spát, přes občasné varování z Kremlu, že si vezme bývalé velkoknížectví zpátky.
NATO je organizace, která od roku 1949 udržuje na evropském kontinentě mír. I když fanoušci Evropské unie rádi tvrdí, že evropská integrace je příčinou dlouhého období bez konfliktů, ve skutečnosti je to americký obranný deštník, který zabránil dalšímu opakování světové války. Bez něj by se sovětské tanky valily na Paříž a ještě dál. Pokud by Ukrajina měla jasné bezpečnostní záruky, jaké poskytuje právě členství v Severoatlantické alianci, k válce by nikdy nedošlo. A pokud se nemá nikdy opakovat, tak tyto záruky bude potřebovat.
To je hlavní důvod, proč je Ukrajina v NATO v českém zájmu. Současná válka destabilizovala celý region a její dozvuky dolehly až do Prahy. Je rozhodně v českém zájmu, aby se nic takového již nikdy neopakovalo.
Autoři článku ve Foreign Affairs mimo jiné uvádí dva důvody proti přijetí Ukrajiny, které si však protiřečí. První je tvrzení, že Rusko je válkou tak zdevastované, že nepředstavuje nebezpečí pro širší Evropu a je nepravděpodobné, že se pokusí o další velkou válku. To může platit příštích pár let. Nicméně příklad Německa ukazuje, že znovuvyzbrojení může být velmi rychlé. Jen dvacet let po nejstrašlivějším konfliktu dějin rozpoutalo ještě strašlivější. Ve skutečnosti příprava na novou válku byla ještě rychlejší, Berlín začal plně zbrojit teprve po nástupu nacistů k moci. Opětovná remilitarizace tak zabrala jen nějakých šest let. Pokud v Rusku nedojde k zásadní změně myšlení tak, jak se stalo v Německu a Japonsku po druhé světové válce, bude představovat nebezpečí na další dekády.
Na druhou stranu Ukrajina v NATO prý zvyšuje šanci na zapojení Západu do přímé války s Ruskem. Nejen protože by to znamenalo závazek Kyjev bránit, ale protože údajně dobrodruzi na Ukrajině by mohli sami rozpoutat válku s Moskvou. Obojí je však argument pro přijetí Ukrajiny do Aliance. Členství v NATO jednak posiluje ochranu Ukrajiny před ruským útokem, zároveň by však dostala ukrajinské velení pod dohled a mohla by krotit jeho šílenější členy.
Britský generál Hastings Ismay, hlavní vojenský poradce Winstona Churchilla a po válce první generální tajemník NATO, prohlásil, že smyslem Aliance je „udržet Američany v Evropě, Rusy mimo ni a Němce dole“. Na tom se příliš nezměnilo, jen „Němce dole“ by šlo nahradit „Ukrajince pod kontrolou“.
Autoři eseje ve Foreign Affairs rovněž tvrdí, že příslib členství pro Ukrajinu prodlouží válku, jelikož Moskva bude o to zuřivěji bojovat, aby tomu zabránila. Jak ale uvádí v článku pro The Spectator Dalibor Roháč, opak může být pravdou. Bez jasných bezpečnostních záruk, jaké představuje členství v NATO, Ukrajina může mít pocit, že jediný způsob, jak si zajistit dlouhodobou bezpečnost, je totální porážka Ruska. Příslib přijetí do Aliance by mohl podnítit Kyjev k přijetí nějakého kompromisu.
Nakonec nesmíme zapomínat, že NATO je vojenská aliance. Ukrajina po válce bude stát s nejzkušenější armádou na světě. Pro obranyschopnost organizace tak bude jednoznačně posilou, ne přítěží.
Proto je Ukrajina v NATO v českém zájmu. Je to jediný způsob, jak zaručit dlouhodobý mír na evropském kontinentě.
00:02
