Summit NATO: Válečné plány pro Ukrajinu, přesun štábu do Německa a brzda pro Zelenského

Z hlediska další podpory Ukrajiny i směřování aliance jde o naprosto zásadní jednání. Summit NATO ve Washingtonu se uskuteční už potřetí ve vypjaté atmosféře probíhající války na Ukrajině a 75 let od založení paktu. Co může třídenní jednání přinést? Ukrajina si od něj slibuje nejen další zbraně a peníze do války s Ruskem, které jistě dostane, ale také otevření dveří do aliance. Pevný časový rámec je ale za současného vývoje konfliktu nereálný. Některé státy proto už před summitem varovaly prezidenta Volodymyra Zelenského, aby na přijetí nenaléhal.

Asi nikoho nepřekvapí, že hlavním tématem třídenního summitu je válka na Ukrajině. V tomto ohledu se očekává, že se lídři na summitu shodnou na několika klíčových bodech souvisejících s nepřímou vojenskou podporou Ukrajiny, která sice s pokračujícím konfliktem sílí, ale stále má rezervy, hlavně kvůli obavám větších zemí ze zatažení aliance do války s Ruskem a přehoření regionálního konfliktu v globální konfrontaci jaderných velmocí.

Američané chtějí během summitu oficiálně oznámit nový balík vojenské pomoci, jehož těžištěm by měly být další systémy protivzdušné obrany. Probírat by se měla také společná a dlouhodobá alianční podpora, která má i v příštím roce činit kolem 40 miliard eur (tedy více než bilion korun). Dosluhující generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, který by měl z funkce odejít na konci září (nahradí ho bývalý nizozemský premiér Mark Rutte), dříve navrhl, aby zmíněná částka „zůstala minimem i pro další roky“, na tom ale před summitem shoda nebyla.

Válečný koridor pod hlavičkou NATO

Koordinací dodávek zbraní na Ukrajinu se doteď zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu (asi 50 zemí) vedená Spojenými státy. Nově mají tyto aktivity přejít přímo pod hlavičku NATO, což má být definitivně schváleno právě ve Washingtonu. Podporu Ukrajiny bude v takovém případě řídit koordinační centrum na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu s tím, že v zemích východního křídla aliance vzniknou logistické uzly. Šlo by zřejmě o některá letiště v Polsku a v úvahu by připadalo i Česko, odkud na Ukrajinu míří velká část obrněné techniky a opravují se zde například tanky.

Dalším tématem schůzky je pokračování výcviku desetitisíců ukrajinských vojáků na území aliance na západní typy techniky, ať už pilotů nebo dalších specializací. Tisíce vojáků už prošly aliančním výcvikem i v našem vojenském prostoru Libavá na severu Moravy. „NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil ve výcvikových zařízeních ve spojeneckých zemích, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení, bude řídit přesuny a opravy techniky a poskytovat podporu dlouhodobému rozvoji ukrajinské armády,“ popsal nedávno Stoltenberg.

Prezidentské volby v USA

Přesun patronátu nad vojenskou pomocí Ukrajině pod NATO může podle amerických médií souviset i s blížícími se prezidentskými volbami v USA. V některých kruzích totiž panují obavy, jak se bude favorit Donald Trump v případě znovuzvolení k vojenské pomoci stavět. Kvůli hlasům otálejícím republikánů se v posledních měsících zdrželo například schválení velkého balíku americké pomoci směrem na Ukrajinu. Vůdčí role se však Američané nezbavují. Koordinaci zbraňového koridoru má mít na starosti americký generál přímo podřízený Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě (SACEUR).

Vstup Ukrajiny do NATO je tabu

Pokud jde o vysněnou pozvánku do NATO, Ukrajina bude stejně jako loni zklamaná. Žádný jízdní řád cesty do aliance si z Washingtonu neodveze. Roztrpčení prezidenta Zelenského přitom bylo po summitu ve Vilniusu před rokem evidentní a Zelenskyj, který pozvánku údajně očekával, to označil za „absurdní“. Aby se podobné roztržce předešlo, požádaly členské státy Zelenského, aby na přijetí Ukrajiny do NATO na červencovém summitu nenaléhal, uvedly diplomatické zdroje. Ukrajina se může dočkat nanejvýš signálu, že se její cesta k přijetí zkracuje.

Ukrajina se snaží o začlenění do aliance od roku 2008, kdy jí bylo spolu s Gruzií nabídnuto členství na summitu v Bukurešti. Nikdy ale nezískala pevný časový plán. I letos se bude muset spokojit s příslibem dílčí podpory ze strany členských zemí NATO bez konkrétních závazků. Uvnitř aliance nadále přetrvává přesvědčení, že Kyjev nemůže do NATO vstoupit v době probíhajícího válečného konfliktu s Ruskem, aby se předešlo aktivaci článku 5 o kolektivní obraně.

USA a Německo se bojí války s Ruskem

Proti poskytnutí pevného časového rámce pro vstup Ukrajiny do aliance se během příprav na summit postavilo především Německo a Spojené státy. „Jsou velmi skeptičtí, pokud jde o to, aby Ukrajinu letos posunuli dál na cestě k plnému členství v NATO,“ řekl britskému deníku The Telegraph zdroj obeznámený s postojem administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. A dodal, že „USA možná nejsou tak znepokojené jako Německo, ale existují obavy z hrozby Ruska i pro zbytek aliance“.

Čtěte také: Macron umetl ve Francii cestu k moci komunistům a antisemitům, soudí Vondra

Ukrajina přesto doufá, že summit bude významným krokem k členství. Naše očekávání ze summitu jsou ta, že soubor rozhodnutí, která tam budou přijata, bude znamenat dvě věci: výrazné posílení našich obranných schopností, zejména v oblasti protivzdušné obrany, a významný krok směrem k členství v NATO. Tam se prozatím zastavím,“ řekl na začátku týdne šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Naposledy se Stoltenbergem

Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Míří na něj také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Půjde současně o labutí píseň generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který zanedlouho funkci opustí. Nahradí ho nizozemský politik Mark Rutte. Premiéru na mezinárodní scéně zažije nový šéf britské vlády Keir Starmer. Poprvé od vstupu Švédska začátkem letošního roku se také na summitu setkají lídři všech 32 členských zemí. Summit začíná oficiálně v úterý odpoledne a potrvá až do čtvrtka.