Deset let od „Wir schaffen das“ Angely Merkelové. Migraci jsme zjevně nezvládli, zní v Německu dnes

„Zvládneme to!“ zahlásila sebevědomě tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, aby uklidnila Němce před enormní migrační vlnou. Slavné zvolání však dnes spíše straší německou politiku i společnost. V roce 2015 v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy na kontinent dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, téměř 900 000 z nich zamířilo do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.

Angela Merkelová z Křesťanskodemokratické unie (CDU) byla kancléřkou v letech 2005 až 2021. Před deseti lety, 31. srpna 2015, vystoupila na tradiční tiskové konferenci kancléřů. Dva dny před konferencí vypukly v saském Heidenau násilné protesty proti přílivu uprchlíků a postupu německé vlády k této problematice. Merkelová ve svém projevu nejprve zdůraznila s ohledem na události v Heidenau význam článku jedna německého základního zákona (ústavy) o tom, že lidská důstojnost je nedotknutelná. Dále řekla, že nehodlá tolerovat nenávistné projevy vůči uprchlíkům a v části, ve které se snažila veřejnost uklidnit a ubezpečit, že vláda dokáže zvládnout výzvy spojené s migrační krizí, pronesla větu „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!).

Symbolem tehdejší situace se stalo i slavné selfie, které si s tehdejší kancléřkou pořídil Syřan Anas Mudamání, který před deseti lety ze Sýrie do Německa uprchl. Mudamání si dnes myslí, že Merkelová učinila správné rozhodnutí. „Německo v roce 2015 udělalo to nejlepší, co mohlo,“ říká dnes 27letý Mudamání s tím, že jim Německo pomohlo a oni jsou mu tak za to vděční.

Názor Němců však zdaleka není tak jednoznačný. Naposledy se k výroku vrátil z německých vrcholných politiků na letošní kancléřské tiskové konferenci nynější kancléř Friedrich Merz. „O deset let později dnes víme, že jsme to v této oblasti, kterou měla na mysli, zjevně nezvládli,“ řekl Merz, jehož vláda přístup Německa k migraci výrazně mění. Dosud vycházel do značné míry právě z rozhodnutí, které učinila Merkelová před deseti lety. A některé průzkumy v Německu v poslední době ukazují na to, že má nynější německý kancléř v tvrdším přístupu k migrační politice i podporu většiny německé populace.

Německá média, například veřejnoprávní televize ARD nebo list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), později upozornila na to, že tuto známou větu v souvislosti s migrací pronesl jako první bývalý německý vicekancléř a šéf německé sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel. Ten již 22. srpna 2015 hovořil o tom, že Evropa není jen společenství, jehož se státy účastní, pokud z toho mají peníze, ale uskupení, v němž by se na zvládnutí migrace měly podílet všechny země. „Mír, lidskost, solidarita, spravedlnost, to jsou evropské hodnoty. Teď to musíme dokázat. Jsem si jistý: Zvládneme to,“ řekl Gabriel.

Masivní příliv migrantů na počátku září 2015, kdy Merkelová otevřela hranice pro uprchlíky, kteří před tím uvízli v Maďarsku, vyvolal v německé společnosti napětí. Řada ubytoven pro běžence se stala terčem žhářských útoků a proti velkorysé azylové politice kancléřky se konaly demonstrace v německých městech. Merkelovou kvůli rozhodnutí otevřít běžencům cestu z Maďarska do Německa několikrát kritizovala bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) i někteří politici její CDU.

Merkelová svůj přístup několikrát obhajovala a je kritikem azylové a migrační politiky současné německé vlády. K roku 2015 se vrátila například ve své knize pamětí Svoboda, Paměti 1954-2021, která vyšla loni. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že ‚Wir schaffen das‘, tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?“ napsala. Letos v jednom z rozhovorů uvedla: „Když tady někdo na německé hranici řekne ‚azyl‘, pak se mu nejdříve musí dostat správního řízení. Pro mě za mě klidně na hranici, ale musí tam být řízení.“ „Tak jsem já rozuměla evropskému právu,“ dodala.