Hřib chce Prahu jako idylický Hobitín. „Kouření v hospodách a ohňostroje,“ smějí se mu

Bývalý pražský primátor a radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) vyzdvihl fantastické světy a města z kultovních filmů, které přirovnal k současnému životu v Praze. „Všimli jste si někdy, že scifi a fantasy města s lidským rozměrem vypadají úplně jinak než města temných světů?“ napsal Hřib na Twitteru s odkazem na filmový Hobitín nebo planety ze světa Star Wars. „V Hobitíně to bylo fajn. Jedlo se a hodovalo v ulicích. Žádný osvícený politik jim tam nezakazoval ani konzumaci alkoholu v ulicích, ani ohňostroje,“ odpověděl ironicky šéf Svobodných Libor Vondráček.

Zdeněk Hřib promluvil o směřování Prahy a vyjádřil vlastní touhu po tom, aby se česká metropole přiblížila městům z populárních celovečerních filmů. „Všimli jste si někdy, že scifi a fantasy města s lidským rozměrem vypadají úplně jinak než města temných světů? Třeba takový Hobitín,“ prohlásil Hřib s tím, že tamní komunita funguje, lidé se potkávají a společně pořádají oslavy. „Je tam bezpečno a útulno, jsou tam dobré sousedské vztahy,“ dodal radní pro dopravu.

Paradoxem je, že hobiti často hodovali, měli rádi alkohol, milovali obžerství a jídlo. Také kouřili v hospodách, opíjeli se, pořádali ohňostroje a potrpěli si na pohodlí. Sám autor knižní série Pán prstenů a románu Hobit J. R. R. Tolkien, který Hřib dává za příklad, byl zapřísáhlý konzervativec a jeho myšlení se do příběhů ze Středozemě jasně otisklo.

Všimli jste si někdy, že scifi a fantasy města s lidským rozměrem vypadají úplně jinak než města temných světů? Třeba takový Hobitín. Komunita tam funguje, lidé se potkávají, dělají oslavy, je tam bezpečno a útulno, jsou tam dobré sousedské vztahy.
🧵 (1/6) pic.twitter.com/59riP0eGeB

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) April 17, 2023

„Opravdový konzervativec je vždy obdivovatelem skutečné krásy, a proto se nedokáže ubránit obdivu a lásce k Tolkienově Středozemi. V Tolkienově tvorbě se samozřejmě objevují typicky konzervativní prvky. Jeho svět je hluboce prosycený myšlenkami služby a řádu, které ovšem nechápe technokraticky, ale charismaticky,“ řekl belgický historik a odborník na Tolkienovo dílo David Engels.

Historik také dodal, že typické prvky konzervatismu jsou vidět například v kralování Aragorna nebo v tragickém konci Froda Pytlíka. „Vysvětluje to rovněž Tolkienův sociální konzervatismus, neboť štěstí harmonie nelze zajistit vnějšími prostředky, jakými jsou technologie a instituce, ale pouze morálním chováním jednotlivce, který se musí naučit přijímat svoji nejskrytější podstatu a nežádat na základě umělého rovnostářství porušování řádu,“ doplnil Engels v rozhovoru pro polský konzervativní týdeník Sieci.

Na Hřibovo přirovnání Prahy k městečku z legendární knižní série Pán prstenů a románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, zareagoval právník a předseda Svobodných Libor Vondráček. „V Hobitíně to bylo fajn. Jedlo se a hodovalo v ulicích. Žádný osvícený politik jim tam nezakazoval ani konzumaci alkoholu v ulicích, ani ohňostroje,“ ironicky komentoval Vondráček.

Další klady a pozitiva fiktivních měst Hřib spatřuje ve filmové sérii Star Wars. „Stejně tak příjemně působí třeba planeta Naboo ze Star Wars. To znamená velkorysé prostory vhodné pro pěší. Vodní prvky a zahrady. Architektonicky vkusné stavby s úctou k tradicím,“ doplňuje Hřib. Na druhou stranu negativní aspekty filmových světů přirovnává k městu Gotham z Batmana. „To má velkolepou architekturu, mrakodrapy, přitom je tam vysoká kriminalita, lidé jsou tlačeni do vedlejších uliček, člověk se skoro bojí vyjít ven,“ doplnil bývalý primátor Prahy.

„Podobně je to třeba v Blade Runnerovi. Je to odcizený individualizovaný svět. Technologicky je na výši, ale není to příjemné prostředí pro lidi, nevede to k tomu, aby město bylo přístupnější, aby si lidé byli blíž,“ vyzdvihuje negativa moderních metropolí. „Takže chceme žít v železobetonových metropolích, jaké ožívaly třeba i v představách tvůrců začátku 20. století? Kde vše bylo podřízeno funkci a účelu a lidský rozměr vlastně úplně zmizel?“ ptá se Hřib s odkazem na sci-fi epos Metropolis z roku 1927 od režiséra Fritze Langa.

Hřib: Apokalypsa z Mad Maxe nebo idyla z Hobita?

„Nebo je nám bližší spíš představa Roklinky, kde se snoubí příroda s řemeslnou nádherou a kde se zkrátka dobře žije?“ uzavírá twitterové vlákno Hřib. Pražský radní svůj příspěvek publikoval krátce poté, co se v Praze uskutečnil pop-kulturní festival Comic-Con, kterého se sám Hřib pravidelně účastní.

Na festivalu měl Hřib přednášku, kde představil budoucnost bydlení, života a především dopravy v Praze. „Bude naše budoucnost jako v postapokalyptickém a benzinem nasáklém Mad Maxovi nebo připomene zelenkavou idylu jako z Hobita?“ zahájil náměstek primátor pro dopravu přednášku Hřibovize o dopravě a městech budoucnosti.

„V pražské dopravě je důležité nepropadat panice. Město nemůže fungovat jako silniční infrastruktura mezi zájmovými body. Každá nová silnice si totiž auto najde. Čím víc silnic postavíte, tím víc aut budete mít. Navíc jsou taková řešení lidem velice nevstřícná,“ prohlásil Hřib s odkazem na filmy ze světa Star Wars, Batmana, Duny nebo Šíleného Maxe.

Pirátský politik také promluvil o konceptu 15minutového města. „Vždyť je to přece pohodlnější, pokud máte práci, nákupy i společenský život na dosah ruky a nemusíte kvůli tomu každý den cestovat hodiny přes celé město. Na vesnicích se naopak často dojíždí do daleka,“ uvedl v twitterovém vláknu.

Pražská architektura a urbanismus je podle Hřiba neustále formována dobou Gustava Husáka. „Gustáv Husák dodnes masivně formuje prostor a urbanismus v českých městech. To, jak dnes bydlíme, je z velké části architektura pro auta. Protože pod novým domem je nutné mít parkování. A v nadsázce řečeno až podle něj se pak nad tím staví dům,“ cituje Hřiba server CzechCrunch.

Na významu nabývá městská hromadná doprava a podle Hřiba by parkování mohlo město nechat na developerech. „Růst provozu aut ve městech bude muset mít nějaké limity. Pravděpodobně se blížíme tomu, že doprava v centru bude muset být zklidněna. Bez hromadné dopravy se ve městech nelze obejít. Jednadevadesát procent spojů jezdí na čas,“ doplnil.