„Příliš mocný“ Mlsna? Vysvětluje lístky na hokej, chystají mu reformu úřadu

Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna se v těchto dnech ocitá v nezáviděníhodné pozici. V Senátu musel vysvětlovat, proč jako vysoký úředník přijal VIP lístky na květnové hokejové mistrovství světa, a zároveň ho čeká novela zákona o ÚOHS, která upravuje fungování úřadu, v jehož čele stanul podle kritiků snad až příliš mocný předseda.

Ve středu senátor Pavel Fischer otevřel v Senátu otázku přijetí VIP lístků na mistrovství světa v hokeji, které Mlsna obdržel od šéfa hokeje Aloise Hadamczika. Fischer uvedl, že lístky na tři utkání, konkrétně čtvrtfinále Česká republika, semifinále ČR proti Švédsku a finále ČR proti Švýcarsku, mají hodnotu přesahující 20 tisíc korun. Fischer také zdůraznil, že podle etického kodexu ÚOHS jsou zaměstnanci povinni vytvořit záznam o nabídce darů nad 300 Kč.

„Chtěl jsem citovat vaše slova, když jste nastupoval do úřadu 4. 12. 2020. Uvedl jste, že chcete navrátit úřadu důvěryhodnost a obnovit důvěru veřejnosti v objektivitu a nezávislost rozhodování. Jak se daří naplňovat etický kodex vašeho úřadu?“ zeptal se Fischer.

Mlsna reagoval, že s bulvárem nekomunikuje a že VIP lístky považuje za neprodejné pořadatelské vstupenky, které nelze vyčíslit peněžně. „Cena vstupenek je 0. Všichni vysocí představitelé jsou zváni pořadatelskými vstupenkami, které jsou neprodejné. Je to nějaká společenská úsluha,“ uvedl Mlsna. Podle něj se nejedná o dar, jehož hodnota by byla vyčíslitelná.

Reforma ÚOHS

Mlsna nyní čelí návrhu novely zákona o ÚOHS, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Reforma má za cíl omezit moc předsedy úřadu a zefektivnit proces přezkumu veřejných zakázek. Mimostátní uskupení reformu kvitují a poukazují na potřebu řešení dvou hlavních nevýhod současného systému – nadměrné koncentrace pravomocí předsedy a pomalého rozhodování.

„Návrh reformy vítáme, neboť řeší a napravuje dvě hlavní nevýhody současného systému – nadměrnou koncentraci pravomocí předsedy a pomalé rozhodování. Analýza délky rozhodování ÚOHS v roce 2022 ukázala, že do dvou měsíců od podání návrhu rozhodl ÚOHS pouze ve dvou procentech případů,“ uvedl právník Věnek Bonuš z organizace Rekonstrukce státu.

Reforma zahrnuje zavedení jednoinstančního rozhodování a kolektivního rozhodování namísto koncentrace pravomocí u předsedy. Zkrácení lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS z dvou měsíců na 14 dní a posílení procesní odpovědnosti účastníků řízení jsou dalšími klíčovými body. Nově má být vytvořena Rada pro veřejné zakázky, která bude přezkoumávat úkony zadavatelů.

„Zavedení kolektivního rozhodování namísto koncentrace pravomocí u předsedy a zkrácení lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS z dvou měsíců na 14 dní posílí procesní odpovědnost účastníků řízení,“ uvedl Bonuš. Rekonstrukce státu také upozornila na to, že současný systém přezkumu v Česku je zásadně komplikovanější než evropský standard, což se projevuje i v délce rozhodování.

Reakce odborné veřejnosti a politiků

Odborníci z Rekonstrukce státu varují před riziky spojenými s koncentrací pravomocí do rukou jednoho člověka. „Systém, který koncentruje rozhodovací pravomoci do rukou jediného člověka, vytváří prostor pro korupci a politické manipulace,“ uvádí organizace. Doporučují zavedení kolektivního rozhodování a větší transparentnosti, což by vedlo k efektivnějšímu a spravedlivějšímu fungování úřadu.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš zdůraznil, že ÚOHS by měl více fungovat jako rozhodce než jako vyšetřovatel. „ÚOHS by měl více fungovat jako rozhodce než jako vyšetřovatel, což by mělo vést k objektivnějšímu a spravedlivějšímu přezkumu,“ uvedl Bartoš. Soudní přezkumy budou mít pevně stanovené lhůty, což zajistí rychlejší ukončení sporů a vyšší právní jistotu pro všechny zúčastněné strany.

Sám Mlsna na setkání s prezidentem Petrem Pavlem a v médiích před časem představil svou vizi, která zahrnuje zavedení nástroje pro regulaci trhů, kde nefunguje základní hospodářská soutěž. „Seznámil jsem pana prezidenta Pavla s některými legislativními návrhy, které jsme připravili v oblasti soutěžního práva,“ uvedl Mlsna. Reforma, kterou ÚOHS připravuje, zahrnuje zavedení nového soutěžního nástroje, umožňujícího regulaci u nefunkčních trhů, a postihy za kartelové dohody i pro fyzické osoby.

Kritici však varují, že koncentrace moci může vést k zneužití. Robert Neruda, odborník na soutěžní právo, který na antimonopolním úřadu pracoval osm let, varuje před snahou zbavit se překážek bezmezného výkonu pravomocí. „V některých případech se nemohu zbavit dojmu, že jde o snahu zbavit se ‚otravných‘ překážek bezmezného výkonu už dnes opravdu silných pravomocí,“ uvedl Neruda.

Nefunkční úřad

Není to jediná změna, o které se v poslední době v souvislosti s antimonopolním úřadem hovořilo. Panuje totiž poměrně rozšířený názor, že Mlsnův ÚOHS v mnohých případech nemůže konat tak, jak by bylo potřeba. Mlsna proto nedávno přišel s jiným požadavkem na rozšíření jeho pravomocí. Pomoci by to mohlo například na trhu s potravinami, kde se dlouhodobě řeší, kdo může za jejich zdražování. Většinou se ukazuje právě na velké koncerny, jako je Agrofert.

Nově by tak úřad podle návrhu mohl dělat namátkové kontroly ve firmách nebo žádat od telefonních operátorů informace o mobilních zařízeních a jejich poloze a finančně odměňovat whistleblowery upozorňující na nekalé jednání ve firmách. Navrhuje také výše zmíněné dosud neexistující tresty pro fyzické osoby, které se podílejí na narušování férové hospodářské soutěže. Už od loňského července přitom může antimonopolní úřad získat přístup k přepisům policejních odposlechů, a to u zastavených trestních řízení, kde předtím soud policii odposlech povolil kvůli podezření na hospodářský trestný čin.

Mluvčí úřadu Martin Švanda zdůvodňuje požadované změny tím, že má nyní úřad na koncentrovaných trzích omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenovává Švanda.