Ve hře jsou dvě varianty tvrdšího zdanění dohodářů. Ti každopádně „ostrouhají“
PRACOVNÍ PRÁVO
Poslanci se vrátí k danění dohodářů. Změny, které ještě nestihly vstoupit v platnost, se mají odložit a upravit. Ve hře jsou tak nyní dvě varianty. V obou případech dojde k tvrdšímu zdanění dohod, zatímco ale současná úprava je podle podnikatelů i daňových poradců v praxi víceméně neproveditelná, nový návrh přichází s jednodušším systémem. Zatímco zaměstnavatelům sníží administrativu, pro dohodáře bude znamenat ještě nižší limity.
Dlouhé roky se mluvilo spíše o opaku, navýšení limitu, který by umožnil lidem pracujícím na dohody o provedení práce vyšší výdělky bez zdanění. Limit 10 tisíc se totiž už více než dekádu neměnil a změnit se prakticky nemá ani v dohledné době. Co však změnil konsolidační balíček a kam míří i případné změny, je zdanění dalších, „řetězených“ dohod. Tedy tvrdší zdanění těchto flexibilnějších úvazků.
Pokud by změna nových pravidel neprošla, s účinností od července začnou platit všechny změny zavedené konsolidačním balíčkem. Kromě vytvoření registru dohodářů, s kterým však počítají obě varianty, tedy především přitvrzení odvodů. V praxi to má znamenat, že v případě jedné dohody dojde k odvádění pojistného při překročení hranice 25 procent průměrné mzdy (tedy stále zhruba 10 tisíc korun), u více zaměstnavatelů pak při překročení 40 procent.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přišel po kritice i po jednání s podnikateli a dalšími aktéry ke kompromisnímu návrhu. Ten tak nyní v rámci pozměňovacího návrhu „čeká“ na třetí čtení v novele zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Nový systém zdanění dohod má přitom výrazně zjednodušit. Dohodáři si budou moct sjednat jednu „hlavní“ dohodu, na kterou se bude vztahovat zmiňovaný limit 25 % průměrné mzdy, pro všechny další už pak nastane limit pro zdanění na limitu (pro letošní rok) 4000 korun.
„Dohody nezaregistrované v režimu oznámené dohody jsou pak v základním režimu. V základním režimu budou DPP z pohledu pojistného považovány za běžné zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu v závislosti na skutečném příjmu v každém měsíci. Zaměstnání malého rozsahu a tedy účast na pojistném je určena limitem pro rok 2024 ve výši 4 000 Kč. Bude-li příjem vyšší než 4 000 Kč, jedná se o standardní režim zaměstnání podléhající odvodům pojištění,“ shrnuje návrh poradenská společnost BDO.
Podnikatel si přitom bude moct ověřit, že tzv. režim „oznámené dohody“ uplatňuje zaměstnanec pouze u něj. Nahlásit pak musí zaměstnavatel tuto dohodu České správě sociálního zabezpečení, ta by ho také měla na případný souběh upozornit. Platit má přitom pravidlo „kdo dřív přijde“. „Má-li záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat u tohoto zaměstnance jen ten zaměstnavatel, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první,“ stojí v pozměňovacím návrhu.
Zatímco registr dohodářů má i podle nového návrhu vzniknout v letošním roce, účinnost nových pravidel u odvodů má novela odsunout až na začátek roku 2025. K projednávání návrhu ve třetím čtení by se poslanci mohli vrátit už v příštím týdnu, pokud by neprošel, zůstávají od července v platnosti nová pravidla z konsolidačního balíčku.
V každém případě, ačkoliv ještě všechny změny dohod nevstoupily v planost, dopad na pracovní trh dávno mají. Jak ukázal nedávný průzkum Hospodářské komory, většina zaměstnavatelů v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti snížila počty pracovníků s těmito smlouvami. Ke změnám u pracovních dohod vedla kromě konsolidačního balíčku také novelizace zákoníku práce.
Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Jen zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
