Pravice napříč Evropou sílí. Velké ambice má Fidesz, Bratři Itálie i Le Penová

Napříč celou Evropou sílí příklon k pravicové politice. Pouze pár dnů před volbami do Evropského parlamentu vyšlo najevo, že nejspíš vyhrají pravicová uskupení takřka v celé Evropské unii. Pobaltí, Itálie, Španělsko s Portugalskem i Francie a Rakousko naznačuje, že jejich europoslanci vzejdou z řad konzervativců a pravicově vyhraněných politiků. Průzkumy favorizují především italskou premiérku Giorgii Meloniovou a její stranu Bratři Itálie, francouzskou prezidentskou kandidátku Marine Le Penovou s hnutím Národní shromáždění nebo Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.

Podobné závěry jako tyto predikce vyvodil i průzkum bruselského deníku Politico, který se zaměřoval na mladé Evropany a dospěl k tomu, že i mezi nimi je silný příklon k pravicovému směřování. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde, zatímco o průzkumech českých voličů si můžete přečíst zde.

Francie a Itálie:

Francouzi tento víkend zamíří k volebním urnám, aby rozhodli o 81 europoslancích, kteří je budou v následujících pěti letech zastupovat v Evropském parlamentu. Předvolební sondáže předpovídají vítězství pravice, která má téměř dvojnásobné předvolební preference oproti středopravé koalici podporující prezidenta Emmanuela Macrona. Podle expertů jsou letošní volby především testem pro Macrona. Pokud v něm neobstojí, může mu to výrazně zkomplikovat zbytek jeho funkčního období.

Největší volební preference má pravicové Národní sdružení (RN), které by mohlo získat až 32 procent hlasů, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě je koalice středopravých stran, včetně Macronovy Obnovy, se 17 procenty. Podle průzkumu společnosti Ifop by RN mohlo získat až 33,5 procenta hlasů a Macronova koalice jen 16 procent. Obě sondáže připisují 14 procent socialistům, což by mohlo být největším překvapením těchto voleb a zároveň signálem, že v zemi po letech narůstá podpora umírněné levice.

V Itálii je ve volbách do Evropského parlamentu (EP) jasnou favoritkou premiérka Giorgia Meloniová a její strana Bratři Itálie (FdI). Mohla by získat až čtvrtinu odevzdaných hlasů. Mandáty však FdI nezískají na úkor opozičních stran, ale svého koaličního partnera, strany Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini. Opozice se v předvolební kampani zaměřila na kritiku vlády a vyzvala k posílení sociálních práv v Evropské unii.

V Itálii platí 14 dní před volbami moratorium na zveřejňování předvolebních průzkumů. Podle poslední sondáže, kterou zveřejnil deník Corriere della Sera, byli první Bratři Itálie, kterým průzkum připisoval 26,5 procenta hlasů. Následovala opoziční Demokratická strana s 22,5 procenty a Hnutí pěti hvězd, které je rovněž v opozici, s 15,4 procenta hlasů.

Premiérka Meloniová pojala volby jako referendum o sobě samé. Za svou stranu kandiduje ve všech volebních obvodech a voliče vyzvala, aby jí dávali preferenční hlasy. Za cíl označila obhájení výsledku z parlamentních voleb v roce 2022, kdy její strana dostala 26 procent hlasů.

Maďarsko a Rakousko:

K jasnému vítězství v eurovolbách míří také strana maďarského premiéra Viktora Orbána Fidesz. Její pozici podle posledních průzkumů příliš neoslabilo ani protestní hnutí Pétera Magyara, který je považován za hlavního Orbánova vyzývatele v nadcházejícím hlasování. Nová hvězda maďarské politiky se svou stranou TISZA zřejmě získá především voliče jiných opozičních stran.

Silnou pozicí Fidesz ale otřásla na počátku letošního února nebývalá aféra. Vyšlo totiž najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských politologů hlavně na přímý Orbánův pokyn se Nováková vzdala funkce hlavy státu. Z politiky se stáhla také bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fidesz pro evropské volby. Jen několik hodin po odchodu Vargové vstoupil do arény maďarské politiky Magyar, její bývalý manžel.

Téměř 6,4 milionu oprávněných voličů může v neděli v devítimilionovém Rakousku vyrazit k volbám do Evropského parlamentu. Reálně se očekává, že k volebním urnám se dostaví přibližně 50 až 60 procent. Volit mohou všichni rakouští občané, kterým bude v den voleb alespoň 16 let, přičemž využít mohou i korespondenční hlasování. Rakousko vyšle do europarlamentu 20 poslanců a je téměř jisté, že pocházet budou z pěti stran, které jsou zastoupené i v Národní radě ve Vídni. Průzkumy předpovídají vítězství a zisk až 30 procent hlasů opoziční pravicově populistické Svobodné straně Rakouska (FPÖ).

Evropské volby Rakušany zajímají, ale i oni považují za nejdůležitější volby ty parlamentní. Národní radu přitom budou volit už letos na podzim. V obou hlasováních je podle průzkumů poprvé jasným favoritem FPÖ se svou silnou protiunijní, protiimigrační a podle mnohých kritiků proruskou rétorikou. To vše shrnuje kontroverzní předvolební plakát varující před "válečným štvaním", azylovou krizí nebo také "ekokomunismem". V Evropském parlamentu se strana může reálně těšit na nejméně zdvojnásobení počtu svých dosavadních tří europoslanců.

Španělsko, Portugalsko a Pobaltí:

Pravicové politické strany také posilují ve Španělsku a Portugalsku, které v obou zemích podle průzkumů skončí na třetím místě. Ve Španělsku se 9. června očekává těsné vítězství opozičních pravicových konzervativců a v Portugalsku půjde týž den o vyrovnaný souboj vládní pravice s opozičními socialisty. V Portugalsku už první voliči hlasovali v neděli, byli mezi nimi i prezident Marcelo Rebelo de Sousa a premiér Luís Montenegro. Rovněž na Maltě mohli předčasně volit europoslance už o víkendu.

Portugalsko, kde se volí 21 europoslanců, umožnilo letos předčasně hlasovat v eurovolbách všem, nikoliv jen nemocným a Portugalcům v zahraničí. Vláda tak chce zvýšit klesající volební účast, která v předchozích eurovolbách v roce 2019 činila necelých 31 procent, a byla tak jedna z nejnižších v Evropské unii.

Méně než pět milionů voličů z trojice pobaltských států bude tento víkend rozhodovat o celkem 27 ze 705 europoslanců, kteří příští měsíc zasednou v nově zvoleném Evropském parlamentu. V Estonsku a Litvě patrně zvítězí sociální demokraté, následovaní konzervativci či pravicí, předvolební průzkumy v Lotyšsku předvídají těsný výsledek.

Evropské volby v Lotyšsku provází souboj středopravé vládní koalice Nová jednota a opozičních konzervativců z Národní aliance. Obě uskupení si dala za cíl ve volbách získat více než dva stávající mandáty, jejich šance je ale malá, řekl serveru Euractiv lotyšský politolog Juris Rozenvalds. Šanci vrátit se do povědomí voličů mají sociální demokraté, kteří se ve volbách v roce 2022 nedostali do lotyšského parlamentu, stejně jako středová skupina Pro rozvoj/Ano! (Attístíbai/Par!).

V Estonsku těsně před volbami vedou sociální demokraté, těsně následovaní pravicovou stranou Vlast (Isaama), ukázal předvolební průzkum agentury Norstat z konce května. "Podle těchto výsledků je velmi pravděpodobné, že čtyři strany získají v Evropském parlamentu alespoň jedno křeslo," uvedl estonský politolog Martin Mölder a upřesnil, že se kromě sociálních demokratů a Vlasti jedná ještě o vládní Reformní stranu a pravicově-populistickou Konzervativní lidovou stranu Estonska (EKRE). Naopak na hranici zvolitelnosti se pohybuje levicová Estonská strana středu, která má v současné době v EP jednoho zástupce.