„Ukrajinská“ verze maturity. Čeština drží zpátky nadané studenty z řad uprchlíků, tvrdí radní

MATURITNÍ ZKOUŠKY

„Ukrajinská“ verze maturity. Čeština drží zpátky nadané studenty z řad uprchlíků, tvrdí radní
Podle návrhu může současná podoba maturity z českého jazyka a literatury zbytečně brzdit ukrajinské žáky v pokračování studia. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Ač jsou nadaní technicky či přírodovědně, maturita z češtiny jim vystaví stopku v dalším studiu i kvalifikaci. Tak popisuje situaci radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti). Podnět měl přijít od samotných škol. Břížďala tak navrhuje, aby vznikla jiná verze zkoušky z češtiny a literatury pro ukrajinské studenty, která by dostatečně ověřila jejich porozumění jazyku, ale nestavěla jim podle něj zbytečnou bariéru v dalším studiu.

Uprchlíků před válkou na Ukrajině, kteří chtějí zůstat v Česku nebo jiné zemi, přibývá. Loni na podzim se takto vyjádřilo zhruba šest z deseti ukrajinských běženců, v polovině roku to byla polovina. Spolu s tím klesá podíl uprchlíků, kteří se chtějí vrátit na Ukrajinu. Roste také znalost češtiny mezi dětmi i dospělými Ukrajinci v Česku, stále víc z ukrajinských dětí a mladých lidí chodí v ČR do školy, vyplývá z nedávného průzkumu agentury PAQ Research, která situaci uprchlíků v Česku sleduje od napadení Ukrajiny Ruskem před dvěma roky.

V souvislosti s tím i někteří odborníci upozorňují na to, že je třeba řešit co největší integraci ukrajinských dětí i ve vzdělávacím systému. Podle radního Břížďaly je na místě pak i v tomto případě zvýšit prostupnost vzdělávacího systému. „V příštím roce a hlavně v přespříštím, řada z nich dospěje do čtvrtého ročníku středních škol. Stávající model, který povinně obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, kde musí složit didaktický test, ústní zkoušku orientovanou na znalosti české a světové literatury, je poměrně složitý s ohledem na to, že nejsou rodilí mluvčí a přeci jen to chce mít větší cit,“ řekl deníku Echo24 Břížďala.

Podle něj je důležité, aby dokázali žáci číst text, rozumět mu, domluvit se, ale maturitní zkoušky obsahují řadu složitějších záležitostí jazyka, stejně tak je tomu i v literatuře, kde podle něj situaci komplikuje povinná četba často obsahující archaismy, která je často náročná i pro české studenty. Bez splnění této části maturity nemohou získat maturitu jako celek, stejně tak „naprázdno“ tedy vyjde například i odborné studium. „To je v řadě případů škoda, řada z nich je nadaná ekonomicky, přírodovědně, technicky a pouze to, že nejsou schopni složit maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury by bylo patrně překážkou k dalšímu studiu,“ dodal Břížďala.

O návrhu jedná s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Změna by připadala v úvahu až od let 2025, 2026, kdy mají k maturitám dojít silnější ročníky z řad ukrajinských studentů. Současné úlevy, při nichž je možné dostat na splnění zkoušky vyšší časovou dotaci, podle Břížďaly příliš neřeší, jelikož problém je ve struktuře testu.

„Bavíme se o nějakém uzpůsobení maturitní zkoušky tak, aby to nebyl limit pro postup na vysokou školu. Za mě nemá smysl bavit se o tom, že bychom nechali stávající test a jenom snížili hranici přijatelnosti. Spíše by měla vzniknout skutečně nějaká testovací zkouška, která bude posuzovat to, jak jsou schopni jazyku porozumět, jakým způsobem umí interpretovat text, současně se nebráním tomu, ať je tam i nějaká část týkající se děl, jelikož se nebavíme jen o české, ale i světové literatuře. Ale ať to opravdu není postavené na tom, že musí přečíst Kafku, když to řeknu zjednodušeně. Spíše jde třeba o to, jak dokážou porozumět běžnému textu, charakterizovat nějaká významná díla,“ dodal Břížďala.

Od první vlny zmiňovaného průzkumu PAQ Research v červnu 2022 výrazně narostla školní docházka ukrajinských dětí. Na základní školy chodily loni v listopadu téměř všechny z nich, předloni v červnu mírně nad polovinu a loni v polovině roku 90 procent. U mateřských škol se podíl od prvního průzkumu, kdy to byla třetina, zvýšil na zhruba tři čtvrtiny, u středních škol stoupl ze 17 procent na zhruba polovinu loni na podzim. „Účast na základní škole je takto vysoká i díky povinné školní docházce v tomto věku,“ podotkli autoři průzkumu.

Odstraňování bariér pro přístup i ukončování středoškolského studia z jazykových důvodů patří i mezi doporučení v oblasti integrace, která PAQ Research na základě výzkumů zmiňuje. Kromě úprav v jednotné přijímací zkoušce či právě té maturitní zmiňuje také poskytování jazykových lekcí či upřesnění podmínek ústního pohovoru pro prominutí zkoušky z českého jazyka v případě přijímacích zkoušek na střední školy.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články