Skončily ostře sledované volby na Tchaj-wanu. Prezident bude znám večer
VOLBY NA TCHAJ-WANU
Na Tchaj-wanu se v sobotu uzavřely volební místnosti, v nichž se rozhodovalo o novém složení parlamentu a také o novém prezidentovi. Ten by měl být znám dnes večer. Podle serveru BBC byly volby těsným soubojem mezi kandidátem vládní strany a opozičním lídrem, který prosazuje zlepšení vztahů s Čínou. Podle prvních průběžných výsledků vede zatím viceprezident William Laj. Peking v posledních týdnech také zesílil svou vojenskou přítomnost v okolí tohoto ostrovního státu, který považuje za čínské území. Výsledky později ukázaly, že vládní strana tam nemá většinu. Demokratická pokroková strana (DPP) ale v parlamentních volbách přišla o dosavadní většinu v jednokomorovém parlamentu.
Tchajwanské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že i dnes zaznamenalo přítomnost osmi čínských armádní letadel v blízkosti Tchaj-wanu a šesti lodí čínského námořnictva.
V prezidentských volbách mají největší šance viceprezident William Laj z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP), kterého Peking považuje svým způsobem za potížistu, a Chou Jou-i z uskupení Kuomintang (Národní strana), který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem. Poprvé mají ale dvě hlavní tchajwanské strany reálného protikandidáta, jímž je bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z menší Tchajwanské lidové strany (TPP), který má podporu zejména mezi mladými.
8 PLA aircraft and 6 PLAN vessels around Taiwan were detected by 06:00 (UTC+8) today. 1 of the detected aircraft (Y-8 ASW) had entered Taiwan’s SW ADIZ. #ROCArmedForces have monitored the situation and tasked appropriate forces to respond. pic.twitter.com/z4zZcj4WUG
— 國防部 Ministry of National Defense, R.O.C. 🇹🇼 (@MoNDefense) January 13, 2024
Výsledky voleb sledují bedlivě i Spojené státy, které jsou velkým spojencem Tchaj-wanu, ačkoli ani ony jeho samostatnost neuznávají, podobně jako většina zemí světa. Jsou ale i jeho hlavním dodavatelem zbraní.
Pro mnohé Tchaj-wance je podle BBC důležitější ekonomická situace země, než její případná vojenská konfrontace s Čínou. Někteří voliči agentuře AFP řekli, že se konfrontace s Čínou příliš neobávají a volí podle toho, kdo bude schopen zaručit růst mezd či lepší dostupnost bydlení.
Ostrovní stát Tchaj-wan, kde žije asi 24 milionů lidí, funguje de facto nezávisle od roku 1949, ačkoliv jej Čína považuje stále za své území a jeho samostatnost oficiálně uznávají méně než dvě desítky zemí, většinou z Latinské Ameriky a Tichomoří. Většina světa formálně respektuje politiku jedné Číny, ale některé země s Tchaj-wanem udržují neoficiální vztahy.
Tchaj-wan má demokratické zřízení od začátku 90. let, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany. První přímé prezidentské volby se na Tchaj-wanu konaly v roce 1996. Nynější tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, která je v úřadu od května 2016, se podle ústavy o další mandát ucházet nemohla.