Města chtějí po Stanjurovi víc peněz. „Změny neplánujeme,“ zní od státu

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, se rozhodly pustit do křížku s ministerstvem financí a vymoci si na něm změnu takzvaného rozpočtového určení daní. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svého konsolidačního balíčku přesměrovala část financí vybraných na daních z účtů menších celků směrem ke státu. Podle samospráv tak utíkají desítky až stovka miliard korun ročně, proti tomu jdou ale zase názory některých ekonomů, kteří mají za to, že tyto peníze jen zbytečně leží ladem, zatímco schodkový státní rozpočet by je potřeboval o dost více.

Svůj požadavek zvedl minulý týden Svaz měst a obcí (SMO). Rozpočtové určení daní udává, jestli některé daně poputují státu, nebo menším jednotkám jako obce a kraje. Ty z něj právě někdy dostávají solidní částky, vloni celkem 33 miliard. Největší přebytek z obcí v zemi zaznamenala vloni Praha, a to zhruba 15,5 miliardy korun, tedy téměř polovinu.

Fyi, stav k červnu 2023. Zpráva MF: pic.twitter.com/fNhxqED6ii

— Ales Rod (@ales_rod) November 28, 2023

(SMO ale chce i tak s vládou jednat o změně rozpočtového určení daní a zvýšení podílu pro obce o desítky miliard korun ročně. Peníze jsou třeba zejména kvůli rostoucímu počtu služeb veřejné správy, které obce pro stát zajišťují, tvrdí. „To, co dnes máme, neodpovídá současným trendům rozvoje měst a obcí,“ uvedl místopředseda SMO a primátor Olomouce Miroslav Žbánek. Podle něj je třeba zohlednit demografický vývoj, i proměny veřejné správy a nové úkoly, které plní.

Místopředseda SMO a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal doplnil, že svaz chce zejména změnit koeficienty, které se týkají podílu obcí na daních odváděných zaměstnanci, pro jejichž zaměstnavatele obce vytvářejí prostředí.

„Peníze na účtech jsou nežádoucí“

Jinak situaci vidí někteří ekonomové, kteří upozorňují na odmítavá stanoviska samotného ministerstva financí. Mezi nimi je například člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod. Ten sdílel mimo jiné i vyjádření resortu financí z letošního léta.

„Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů je s ohledem na inflaci vnímáno pozitivně, neboť potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Naopak hromadění vysokých úspor na běžných účtech i za účelem plánování větších investičních akcí realizovaných převážně z vlastních zdrojů je nadále považováno za nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu,“ uvedlo tehdy ministerstvo.

To teď ve vyjádření pro deník Echo24 požadavek svazu odmítlo, současně ale dodalo i to, že situaci nechce dále ještě vyostřovat. „Ministerstvo financí v současnosti neplánuje další změnu nad rámec úprav v konsolidačním balíčku. Dlouhodobě se však objevují návrhy na posílení daňových příjmů obcí na úkor státu, což je za současné situace ve státním rozpočtu nerealizovatelné. Upozorňujeme, že ačkoliv podle údajů MF obce, kraje a dobrovolné svazky obcí hospodaří s celkovým přebytkem, neznamená to, že uvedené platí pro všechny jednotlivé subjekty (zejména obce). Nicméně platí, že finanční kondice územních rozpočtů je celkově velmi dobrá,“ uvedla Gabriela Krušinová z odboru komunikace ministerstva.

Málo investují

Rod není nicméně není jediný. Nápad na sesekání samospráv se mimo jiné objevuje i mezi návrhy NERV. Rada poukazuje na to, že Česká republika má dlouhodobě značný počet obcí (celkem 6254). „Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor v rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj „polštář“, k velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému RUD,“ myslí si rada.

Jiní ekonomové plusové hospodaření samospráv označují především za promarněnou příležitost. „Z hlediska rozpočtové disciplíny je samozřejmě dobře, když kraje a obce hospodaří s přebytky, než kdyby byly systematicky ve schodcích, nicméně ono to může ukazovat to, že nejsou schopny dostatečně alokovat peníze, které jim jsou určeny. Lepší by tak bylo, kdyby se zlepšila místní infrastruktura. Přebytky nemusí být za každou cenu pozitivní,“ míní ekonom David Marek, který radí prezidentu Petru Pavlovi v ekonomických otázkách.

Podobně hovoří hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Tuto debatu bychom zřejmě nevedli, nebo nevedli alespoň v takové míře, kdyby obce a kraje alokované finanční prostředky proinvestovaly. Přitom zřejmě neexistuje obec a kraj, kde by například školství neprospěla dodatečná finanční injekce, silnice nepotřebovala opravit, nebo nebylo nutné rozšířit kapacity pro ekologické nakládání s opady apod. Prostoru pro investice je spousta a výtky o pasivitě krajů a obcí jsou na místě,“ řekl redakci.

Zákon o rozpočtovém určení daní stanovuje rozdělení peněz vybraných na takzvaných sdílených daních mezi stát, kraje a obce. Další pravidla potom nastavují rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.