Staneme se menší a ještě menší. ODS

KOMENTÁŘ

Staneme se menší a ještě menší. ODS
Pravda je taková, že bez koalice Spolu předseda ODS Fiala není schopen dosáhnout ve sněmovních volbách takového výsledku, aby na místo premiéra vůbec mohl myslet, píše Daniel Kaiser. Foto: ODS
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Tak jako málokoho zajímá, že do evropských voleb příští rok v červnu Piráti a STAN půjdou zvlášť, budila naopak docela velký zájem otázka, zda ODS, TOP 09 a KDU-ČSL budou kandidovat spolu. Zpráva z tohoto týdne je, že budou. Zřejmě bude oficiálně oznámena až příští týden a také je pravda, že s konečnou platností o společné kandidátce bude v ODS muset hlasovat ještě výkonná rada. Nicméně Petr Fiala už si to prosadil na předsednictvu a věc zřejmě považuje za hotovou. Reakce na toto předsedovo rozhodnutí a posléze na případný neúspěch ve volbách dosti napoví o stavu ODS a bez přehánění o tom, jestli s námi dlouho- a i střednědobě bude. Může se pomalu rozpustit ve značce Spolu.

Kdyby se o eurokandidátce v trojici s topkou a lidovci v ODS dělalo vnitrostranické referendum, byla by, pokud je známo, významná většina členské základny proti. Obě menší strany jsou nikoliv náhodou v Evropské lidové straně, která je i oficiálně eurofederalistická. Občanští demokraté od eurolidovců nikoliv náhodou před lety odešli a vytvořili s britskými a polskými kolegy vlastní, eurorealistickou frakci. Teď se ze společné kandidátky sice po volbách taky rozejdou každý do své frakce, nicméně v době, kdy se v Evropě očekává posilování tábora zdrženlivějšího vůči klimatické politice a obecně vůči další integraci, je pro občanské demokraty velmi nešikovné vzdávat se výhody, že to říkali dávno, jen aby zachránili europarlamentní přítomnost dvou integracionistických stran.

 

Proč se předseda Fiala rozhodl nálad v členské základně nedbat a prosadit si svou i přes odpor poloviny osmičlenného předsednictva v čele s Alexandrem Vondrou? Proč, když už jednou s návrhem jít do EP spolu neuspěl, po schůzce s plačtivými koaličními předsedy Markétou Pekarovou Adamovou a Marianem Jurečkou přišel zpátky do předsednictva strany s tím, že věc bude třeba ještě znovu zvážit? Na druhý pokus se mu podařilo Vondrovu blokační paritu oslabit a tohoto místopředsedu strany, který si neuměl představit sebe na jedné kandidátce s eurodogmatiky typu Luďka Niedermayera, fakticky ponížit.

Pravda je taková, že bez koalice Spolu, vlastními silami, předseda není schopen dosáhnout ve sněmovních volbách takového výsledku, aby na místo premiéra vůbec mohl myslet. A že to přes všechny své sebevědomé výroky o tom, jak se jím ztělesňovaná serióznost a kvalita dlouhodobě musejí prosadit, ví. Bez Markéty a Mariana by ostatně premiérem nebyl už teď. Máme tu učebnicový příklad, kdy politická strana svou programatiku, svou duši obětuje ve prospěch ambicí svého předsedy. Dnes zastupují ODS v Evropském parlamentu čtyři poslanci. Všechno pod čtyřku bude neúspěch, který jde za Petrem Fialou.

 

×

Podobné články