Když slova nezabíjejí. Esej Terezy Matějčkové

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát.

Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem. Novináři se mají zaměřit na „širší důvody“, na „společenskou polarizaci a netoleranci“.

To může zarazit. Vždyť v tu chvíli nikdo neznal důvody, ani širší, ani užší. Řečnění o polarizaci a toleranci se navíc spíš jeví jako projev výchovy než informování. Nejde však o tyto dva výroky. Že si lidé mají sáhnout do svědomí a prozkoumat, čím i oni přispěli k polarizaci, se na člověka valilo ze všech stran. Když se vzývala polarizace, přirozeně nešlo o vyslovení banality, že společnost sestává z různých skupin, starých a mladých, mužů a žen, vzdělaných i nevzdělaných. Mínilo se afektivní rozštěpení společnosti.

Taková polarizace žije z vybičovaných emocí a společnost, jež tímto trpí, je semeništěm nenávistných projevů rozdírajících společnost. Protože je nenávist obyčejně považována za morální selhání, volá se po disciplinaci. Ale zbývá odpovědět na otázku, jestli je takový popis vůbec přesvědčivý.

Celý text Když slova nezabíjejí si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.